Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 4803/12 ECLI:CZ:US:2013:1.US.4803.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding missed 15-day deadline for declaring judgment ineffective.

Numero d'incarto I.ÚS 4803/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by L.C.I.-Legal Consultancy Internacional against lower court rulings. The applicant argued that a judgment delivered via electronic mailbox was not effectively served, rendering her subsequent request to declare the judgment ineffective untimely under the Civil Procedure Code. The Court found no violation of constitutional rights, noting the applicant had been aware of the document for over a month before filing her request, and that the lower courts correctly applied the law without arbitrary discretion.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 50d odst. 1 o. s. ř.; § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court does not review the interpretation of simple law or factual findings unless there is an extreme excess of discretion or extreme inconsistency between legal conclusions and established facts.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint Civil Procedure Code effectiveness of service 15-day deadline electronic mailbox arbitrary discretion judicial review

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 50d odst. 1 o. s. ř.
2011 v podstatě s odůvodněním, že tento návrh byl stěžovatelkou podán po uplynutí zákonem stanovené 15 denní lhůty (§ 50d odst. 1 o. s. ř.).
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 84/94
důsledně na již zmíněné ústavní aspekty dodržení principů řádného
III. ÚS 126/04
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy - ze dne 5. října 2004 ve věci ústavní stížnosti J. D. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 9. 12. 2003 sp. zn. 28 Cdo 1705/2003, rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 18. 2. 2003 sp. zn. 9 Co 390/2002 a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze 3. 3. 2000 sp. zn. 18 C 283/99 ve spojení s doplňujícím rozsudkem z 29. 1. 2002 sp. zn. 18 C 283/99 o zamítnutí stěžovatelovy žaloby, kterou se po vedlejších účastnících domáhal vydání nemovitostí.
III. ÚS 303/04
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila - ze dne 10. března 2005 ve věci ústavní stížnosti MUDr. A. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 18. 12. 2003 sp. zn. 9 To 666/2003, jímž byla pro opožděnost zamítnuta stížnost proti ústavní stížností rovněž napadenému usnesení Městského soudu v Brně z 23. 10. 2003 sp. zn. 1 Nt 103/2003, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 201/2002.
II. ÚS 539/02
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Pavla Rychetského - ze dne 28. června 2005 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele 1. Prof. JUDr. A. K., DrSc., 2. J. K., 3. M. K., 4. J. K., 5. JUDr. J. M. a 6. Ing. F. V. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2002 č. j. 38 Ca 240/2001-25 a proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, ze dne 5. dubna 2001 č. j. PÚ 1255/92/1, jímž bylo rozhodnuto, že stěžovatelé nejsou vlastníky požadovaných nemovitostí.
IV. ÚS 221/04
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Jana Musila a Miloslava Výborného - ze dne 13. října 2005 ve věci ústavní stížnosti MUDr. K. V. proti výrokům č. II. a III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. dubna 2004 č. j. 16 Co 56,57/2004-225, jimiž bylo rozhodnuto o povinnosti stěžovatele nahradit státu náklady řízení.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti společnosti L.C.I.-Legal Consultancy Internacional spol. s r. o., se sídlem v Praze 1, Týnská ulička 4, zastoupené Mgr. Zuzanou Lenz, advokátkou se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 8, proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 7 Cm 217/1998 ze dne 13. ledna 20012 a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Cmo 47/2012 ze dne 20. září 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů a domáhá se jejich zrušení.

Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti a obsahu shora označeného usnesení odvolacího soudu, bylo tímto rozhodnutím jako věcně správné potvrzeno usnesení soudu I. stupně, jímž byl zamítnut návrh v daném řízení žalované stěžovatelky na určení neúčinnosti doručení rozsudku soudu I. stupně sp. zn. 7 Cm 217/1998 ze dne 19. 4. 2011 v podstatě s odůvodněním, že tento návrh byl stěžovatelkou podán po uplynutí zákonem stanovené 15 denní lhůty (§ 50d odst. 1 o. s. ř.).

Stěžovatelka v důvodech své ústavní stížnosti tomuto závěru obecných soudů oponuje a tvrdí, že vydaný rozsudek (který ve stížnosti podrobuje kritice, považuje jej za nezákonný a vydaný v nepřiměřené době), jež byl doručován prostřednictvím datové schránky, jí nebyl z důvodů dále rozvedených doručen účinně, v této souvislosti se dovolává zákona č. 300/2008 Sb. a důvodové zprávy k němu a odvolacímu soudu pak vytýká nesprávnou aplikaci ustanovení § 50d odst. 1 o. s. ř. Z těchto v ústavní stížnosti dále rozvedených důvodů navrhla zrušení napadených rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky nebyl zjištěn. Obecné soudy v dané věci na základě zjištěného skutkového stavu - který Ústavní soud s připomenutím své judikatury nemůže přehodnocovat - ve svých rozhodnutích přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem, objasnily - zejména poukazem na stěžovatelkou nezpochybňovaný fakt, že se s doručovanou písemností seznámila zhruba měsíc a půl před tím, než návrh na určení neúčinnosti podala - z jakých důvodů nepovažují v posuzovaném případě za splněnou základní a prvotní podmínku ustanovení § 50d odst. 1 o. s. ř. Na jejich rozhodnutí tak lze odkázat. Ústavní soud uzavírá, že napadené rozhodnutí nevykazuje prvky libovůle, nebylo zjištěno, že by právní závěry soudu byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývaly (srov. rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 84/94

). Zároveň také připomíná svou dřívější judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 126/04

,

III. ÚS 303/04

,

II. ÚS 539/02

,

IV. ÚS 221/04

a další). Takový stav v dané věci zjištěn nebyl, a proto byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu