Constitutional Court dismisses constitutional complaint for being clearly unfounded and filed after the statutory deadline.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by CG HOLDING against administrative court rulings on litigation costs. The applicant argued that the courts failed to fully compensate for expenses incurred after withdrawing lawsuits due to inactivity by the administrative authority. The court rejected the claim as clearly unfounded and noted that the lower court's reasoning was sufficient and consistent with established case law.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if it is clearly unfounded or filed after the statutory time limit.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele CG HOLDING, s. r. o., IČ 24657344, se sídlem Praha 2, Anny Letenské 7/34, zastoupeného JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 2, Vinohradská 30, o ústavní stížnosti proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2012 č. j. 9 A 146/2011-33-35, ze dne 19. září 2012 č. j. 7 A 93/2011-28-30 a ze dne 31. července 2012 č. j. 5 A 145/2011-41-44, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel cestou ústavní stížnosti brojil proti výrokům o nákladech řízení obsaženým ve výše uvedených usneseních a svůj návrh odůvodnil tím, že se jimi cítí dotčen v právech, garantovaných čl. 1 a čl. 2 odst. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 1 Ústavy České republiky. Uvedl, že v označených věcech vzal žalobu zpět, když Český telekomunikační úřad, proti kterému žaloba směřovala, vydal rozhodnutí o požadovaném rozkladu, soud řízení zastavil, na vynaložených nákladech mu však přiznal pouze 5 % z uplatněné částky. Poukázal na to, že žalovaný byl nečinný ve více než osmi stech správních řízení, zahájených v průběhu měsíce srpna a září 2010, proto podal u Městského soudu v Praze v oněch věcech důvodně žaloby na ochranu proti této nečinnosti. Jestliže po jejím podání Český telekomunikační úřad o požadovaném rozkladu rozhodl, pak opodstatněně při svém zpětvzetí žaloby uplatnil náhradu vynaložených nákladů.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že byl podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu sdělení Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2013 a záznamu o doručení usnesení č. j. 7 A 93/2011-28-30 ze dne 19. 9. 2012 a č. j. 5 A 145/2011-41-44 ze dne 30. 8. 2012 (na stěžovatelem předložených listinách) nutno konstatovat, že tato rozhodnutí byla doručena zástupci stěžovatele dne 21. 9. 2012 a dne 3. 8. 2012, ústavní stížnost směřující proti nim byla podána 29. 11. 2012, tj. po lhůtě k tomu stanovené.
Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí ze dne 30. 8. 2012 č. j. 9 A 146/2011-33-35 (doručenému zástupci stěžovatele dne 1. 10. 2012) zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze, který pro zpětvzetí návrhu žalobcem, nyní stěžovatelem, řízení zastavil, rozhodl o nákladech řízení v souladu se zjištěnými důvody, pro které byl návrh vzat zpět, jakož i v souladu s § 60 odst. 1 a odst. 7 soudního řádu správního, tj. ve výši odpovídající nákladům účelně vynaloženým. V odůvodnění svého usnesení soud vyčerpávajícím způsobem vyložil, které skutečnosti zohlednil při určení výše žalobci přiznaných nákladů, a na toto odůvodnění lze v dalším odkázat. Nutno dodat, že učiněné rozhodnutí je v souladu i s právním názorem vysloveným Ústavním soudem ve věci stěžovatele v usnesení
sp. zn. III. ÚS 3697/11
,
III. ÚS 3698/11
.
Pro výše uvedené byl návrh směřující proti výše citovanému usnesení ze dne 30. 8. 2012 odmítnut pro jeho zjevnou neopodstatněnost, v dalším pro jeho podání po lhůtě k tomu stanovené [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. února 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu