Constitutional Court dismissed request to mandate legislature to remove lawyer inequality and reform civil procedure.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected a petition by Ing. Karla Januška demanding legislative and executive action to eliminate legal inequality between citizens and lawyers. The petitioner argued that current civil procedure laws violate the principle of two-tier jurisdiction and requested a mixed panel of judges, lawyers, and experts for appeals. The court dismissed the request because it lacks the competence to bind the legislature or executive to specific legislative outcomes, noting the petitioner also failed to appear with mandatory legal representation.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court lacks competence to issue binding orders to the legislature or executive to enact specific laws or remove legal inequalities, serving only as a negative legislator that can invalidate unconstitutional provisions.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. Karla Janušky, kterým navrhovatel žádá Ústavní soud, aby přikázal moci zákonodárné a výkonné, aby I. ze zákona o Ústavním soudu a občanského soudního řádu odstranily všechna ustanovení, jež zakládají nerovnost mezi svéprávnými občany a občany s právním vzděláním (resp. advokáty), II. uvedly do souladu znění občanského soudního řádu s ústavním principem dvoustupňového soudnictví a III. vložily do občanského soudního řádu ustanovení, na jehož základě by rozhodoval o dovoláních senát složený ze zástupců soudců, advokátů a odborné veřejnosti, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel ve svém podání požádal o vydání rozhodnutí, jímž by Ústavní soud přikázal moci zákonodárné a moci výkonné postupovat způsobem specifikovaným v záhlaví tohoto usnesení.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení daného podání, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
V posuzované věci tomu tak zjevně není.
Navrhovatel žádá Ústavní soud o vydání rozhodnutí, jímž by přikázal zákonodárné a výkonné moci, aby postupovaly shora konkretizovaným způsobem. Prizmatem ustanovení čl. 87 Ústavy, jímž je rozsah oprávnění orgánu ochrany ústavnosti vymezen, je nicméně evidentní, že k takovému rozhodnutí není Ústavní soud v žádném případě kompetentní.
Ústavní soud má oprávnění rušit zákony nebo jejich jednotlivá ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, nemůže však zavazovat vládu, aby přijímala, a parlament, aby schvaloval zákony v konkrétním znění. Ústavní soud tedy plní roli tzv. negativního zákonodárce; může protiústavní zákony či jejich jednotlivá ustanovení rušit, nemůže se však podílet na přijímání nových či na novelizaci stávajících zákonů.
Jelikož posuzované podání představovalo prima facie návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, nebyl navrhovatel ani vyzýván k odstranění vady podání, spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem.
Ústavní soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti projednávaný návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 31. ledna 2013
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj