Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 4553/12 ECLI:CZ:US:2013:2.US.4553.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal on judicial fees as previously rejected claim is clearly unfounded.

Numero d'incarto II.ÚS 4553/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the petitioner's constitutional complaint regarding the refusal to return court fees. The petitioner argued that lower courts incorrectly applied transitional provisions of the Court Fees Act, violating his right to a fair trial and legal certainty. The Court dismissed the appeal because the petitioner had previously filed an identical complaint which was already found clearly unfounded by the Constitutional Court in a prior decision.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A constitutional complaint is clearly unfounded if the petitioner presents identical claims of fundamental rights violations that have already been adjudicated and rejected by the Constitutional Court.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint clearly unfounded judicial fees legal certainty repeated complaint transitional provisions fair trial

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 1 Listiny
1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na rovné postavení před zákonem i v řízení soudním dle čl. 1 Listiny, resp.
čl. 37 odst. 3 Listiny
zákon č. 218/2011 Sb.
zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
218/2011 Sb., v důsledku čehož nesprávně aplikovaly zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a zasáhly tak do jeho ústavně zaručených práv.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma, soudce zpravodaje Dagmar Lastovecké a soudce Stanislava Balíka o ústavní stížnosti stěžovatele MVDr. Jiřího Kaprálka, zastoupeného Mgr. Richardem Němcem, advokátem se sídlem Praha 5, Ke Klimentce 2186/15, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 9. 2012 č. j. 8 Cmo 244/2012-50 a výroku III. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 5. 2012 č. j. 24 Cm 221/2009-37, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označených pravomocných rozhodnutí obecných soudů pro tvrzené porušení jeho ústavně zaručených základních práv, a to práva na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na rovné postavení před zákonem i v řízení soudním dle čl. 1 Listiny, resp. čl. 37 odst. 3 Listiny.

Krajský soud v Ostravě shora označeným usnesením zastavil řízení (výrok I.), poté co stěžovatel vzal zpět návrh, jímž se domáhal zaplacení částky 2 555 000 Kč s příslušenstvím. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a o vrácení soudního poplatku stěžovateli ve výši 81 760 Kč (výrok III.). Proti výroku III. se stěžovatel odvolal, neboť nesouhlasil se snížením zaplaceného poplatku o 20%. Odvolací soud napadeným usnesením usnesení krajského soudu ve výroku III. o vrácení soudního poplatku potvrdil.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že obecné soudy nesprávně vyložily přechodná ustanovení zákona č. 218/2011 Sb., v důsledku čehož nesprávně aplikovaly zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a zasáhly tak do jeho ústavně zaručených práv. V této souvislosti s odkazem na judikaturu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu i Nejvyššího správního soudu zdůrazňuje, že odvolací soud se v daném případě spokojil pouze s gramatickým výkladem zmíněných ustanovení. Ostatní výkladové metody zcela pominul, přestože stěžovatel na nezbytnost jejich použití upozorňoval už v odvolání. Poukazuje též na to, že problematika vracení soudních poplatků u řízení zahájených před účinností zákona č. 218/2011 Sb. je posuzována v praxi různých soudů odlišně. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje stěžovatel za nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění, za projev libovůle a za porušující požadavek předvídatelnosti soudního rozhodnutí a princip oprávněného očekávání, které jsou součástí právní jistoty, neboť v době podání žaloby počítal s tím, že mu bude poplatek vrácen v celém rozsahu.

Ve své rozhodovací praxi Ústavní soud opakovaně konstatuje, že ústavní stížnost je ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené shodné tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející ústavní stížnost jím byla shledána nedůvodnou.

Argumentačně shodnou ústavní stížností týkající se téže právní problematiky, jíž stěžovatel brojil proti rozhodnutím obecných soudů o vrácení soudního poplatku vydaným v obdobných sporech, se Ústavní soud již zabýval a jako zjevně neopodstatněnou ji usnesením ze dne 20. 12. 2012

sp. zn. II. ÚS 3551/12

odmítl, neboť v této věci žádná pochybení ze strany obecných soudů neshledal a jejich právní závěry vyhodnotil jako ústavně konformní. Svůj postoj k dané právní problematice ostatně již vyjádřil i ve svých předchozích usneseních

sp. zn. II. ÚS 3419/11

,

III. ÚS 2849/12

,

I. ÚS 1858/12

,

II. ÚS 1829/12

(dostupná na http://nalus.usoud.cz), v nichž akceptoval výklad, na nichž stojí i napadená usnesení. Ani v projednávané věci nemá Ústavní soud důvodu se od citované judikatury odchylovat, a na obsah usnesení

sp. zn. II. ÚS 3551/12

pro stručnost plně odkazuje.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2013

Jiří Nykodým

předseda senátu