Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 15/13 ECLI:CZ:US:2013:3.US.15.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal for non-exhaustion of remedies regarding civil appeal rejection.

Numero d'incarto III.ÚS 15/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a housing cooperative and the city of Ostrava against a regional court's dismissal of their appeal. The applicants argued that the lower court incorrectly treated a subsidiary claim as non-reviewable, violating their right to court protection. The court ruled that the complaint was inadmissible because the applicants failed to exhaust the ordinary remedy of a complaint for confusion under the Civil Procedure Code before seeking constitutional relief.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 229 odst. 4 občanského soudního řádu: Constitutional complaints are subsidiary remedies and are inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary legal means, including extraordinary remedies like a complaint for confusion, which serve to correct procedural defects in final judgments.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies complaint for confusion subsidiarity of constitutional review civil procedure code inadmissible constitutional complaint procedural remedies final judgment review

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 83 Ústavy
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
též ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov.
§ 229 odst. 4 občanského soudního řádu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Bytové družstvo DOMOV 934/17, se sídlem Ostrava - Poruba, Nálepkovo nám. 934/17, 2. Statutární město Ostrava - Městský obvod Poruba, se sídlem Ostrava - Poruba, Klimkovická 56, obou zastoupených JUDr. Hanou Švábenskou, advokátkou se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, Matiční 730/3, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2012 č. j. 8 Co 830/2002-406, takto

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé v ústavní stížnosti navrhli, aby Ústavní soud z důvodu porušení práva na soudní ochranu zaručeného článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zrušil v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla pro nepřípustnost, založenou ustanovením § 202 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do dne 30. 6. 2009, odmítnuta jejich odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 2. 2012 č. j. 16 C 444/2008-357.

Stěžovatelé považují za zjevně nesprávnou interpretaci důvodů pro odmítnutí odvolání, pakliže ústí v závěr, že nárok na peněžité plnění, které vzniklo jako příslušenství jiné pohledávky než žalované, není pohledávkou samostatnou, a proto prvostupňové rozhodnutí o ní není v odvolacím řízení přezkoumatelné.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. § 72 odst. 3 téhož předpisu).

Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. může účastník řízení žalobou pro zmatečnost rovněž napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který především slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.

Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. je skutkově nebo právně chybný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto resp. odvolací řízení zastaveno; jinak řečeno, tímto důvodem je sama nezákonnost usnesení odvolacího soudu.

Právě takové námitky uplatnili stěžovatelé v ústavní stížnosti, aniž by se však k tomuto (mimořádnému) opravnému prostředku, jenž k odstranění jim odpovídajících vad (nesprávnosti) napadeného rozhodnutí podle občanského soudního řádu slouží, uchýlili, tj. aniž řízení o žalobě pro zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 4 o. s. ř. zahájili.

Jinak řečeno, již samotná kritika závěru odvolacího soudu, že odvolání nemělo být odmítnuto, nýbrž věcně projednáno, byla ve svém důsledku objektivně použitelnou již v řízení o žalobě pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. proti usnesení odvolacího soudu, posléze (zde) napadeného ústavní stížností.

Tím, že žaloba pro zmatečnost podána nebyla (ústavní stížností není dokládán opak), vyvstala situace, kdy stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jeho práv poskytuje.

Z těchto důvodů dospěl Ústavní soud i v posuzované věci (stejně jako ve věcech dalších, kupříkladu

sp. zn. III. ÚS 75/06

, resp.

sp. zn. III. ÚS 249/06

) k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji podle citovaného § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. ledna 2013

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj