Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded due to prior identical rulings on same legal issue.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r.o. against a district court ruling denying full legal cost reimbursement. The applicant argued that the court violated their rights by not awarding full costs despite their procedural success. The court rejected this claim because the applicant had previously raised identical arguments in other cases, which were already found unfounded by the Constitutional Court.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; A constitutional complaint is obviously unfounded if the applicant has previously presented identical claims of rights violation before the Constitutional Court, which were then deemed unfounded.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatele GRATO spol. s r. o., se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupeného Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou AK se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, proti výroku II rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2012, č. j. 117 EC 536/2010-35, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bod 1, 2, 3 a 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Ústavní stížností napadeným rozsudkem Okresní soud v Ostravě zavázal žalovaného Františka Bartošoviče zaplatit stěžovateli 1 008 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky na zaplacení jízdného a přirážky k němu a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit stěžovateli na náhradě nákladů řízení 2 230 Kč.
V ústavní stížnosti stěžovatel s poukazem na porušení čl. 90 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod oponuje závěru soudu, který mu jako procesně úspěšnému účastníku řízení nepřiznal náhradu jeho nákladů v plné výši.
Ústavní soud opakovaně konstatuje, že ústavní stížnost je ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené shodné tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející (obdobná) ústavní stížnost jím byla shledána nedůvodnou nebo neopodstatněnou (srov. zejména nález Ústavního soudu
sp. zn. I. ÚS 3923/11
ze dne 29. 3. 2012 a
sp. zn. I. ÚS 988/12
ze dne 25. 7. 2012).
To je významné potud, že tak je tomu i v dané věci.
Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatele odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný a rovněž tak odmítl i akcesorický návrh na zrušení § 3 odst. 1 bod 1, 2, 3 a 4 advokátního tarifu a § 202 odst. 2 o. s. ř. [§ 43 odst. 2 písm. a), b) zákona o Ústavním soudu], když tak učinil ve shodě s mnoha desítkami rozhodnutí vydaných v týchž stěžovatelových věcech.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2013
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu