Constitutional Court dismisses complaint against Supreme Court's informational notice regarding criminal appeal eligibility. The Court rejects the claim that the notice violated fundamental rights. The Court rules the notice lacks the attributes of a public power intervention. The Court clarifies the restrictive scope of criminal appeals under Czech law. The Court emphasizes the informational nature of the Supreme Court's communication. The Court notes the existence of alternative legal remedies for the complainant.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by R. P. against an informational notice from the Supreme Court. The complainant argued that the notice incorrectly stated the Supreme Court lacked jurisdiction to review the criminal proceedings of her brother, claiming this violated her rights. The Court determined the notice was merely informational and lacked the attributes of a public power intervention, thus falling outside the scope of constitutional review. Furthermore, the Court clarified that the restrictive rules on who may file a criminal appeal do not contradict the principles of a fair trial.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR; § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu: An informational communication by a court regarding the scope of its jurisdiction does not constitute a 'public power intervention' subject to constitutional review if it merely informs parties of their rights and available remedies without coercive effect.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti R. P., zastoupené opatrovníkem L. L., právně zastoupené Mgr. Milanem Popelkou, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 11, Prostějov, proti sdělení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2012 sp. zn. Ntn 167/2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka ústavní stížností brojí proti sdělení, v němž ji asistentka soudce Nejvyššího soudu poskytuje informaci o tom, že Nejvyšší soud není oprávněn k projednání podání označeného jako dovolání ve věci 7 To 112/2012, v němž se stěžovatelka vyjádřila k řízení vedeném v trestní věci jejího bratra J. D. Podle přiloženého sdělení byla stěžovatelka dopisem informována o tom, že mezi zákonem vymezené pravomoci Nejvyššího soudu nespadá oprávnění přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení jinak, než na podkladě mimořádných opravných prostředků. Pro jejich podání dále zákon stanovuje náležitosti, bez jejichž splnění není možné je projednat. Podle ustanovení § 265d trestního řádu je dovolání k dispozici jen obviněnému a nejvyššímu státnímu zástupci, nikoli tedy sourozenci obviněného či osobám dalším. Sdělení dále rozvádí důvody takovéto právní úpravy. Stěžovatelka byla sdělením informována, že podle ustanovení § 37 odst. 1 trestního řádu nicméně může obviněnému bratrovi zvolit obhájce, který pak může z jejího podnětu a se souhlasem obviněného podat dovolání v jeho prospěch.
Podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Tomuto ustanovení odpovídá ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Napadené sdělení asistentky má zjevně toliko informativní charakter, postrádá tudíž atributy "zásahu orgánu veřejné moci", a stojí tedy mimo prostor, v němž by Ústavní soud mohl jednat a rozhodnout.
Ústavní soud nad rámec uvedeného připomíná, že dovolání je ve smyslu § 265b odst. 1 trestního řádu mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad. Základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci se ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě v zásadě realizuje v řízení dvoustupňovém. S ohledem na charakter dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který směřuje k prolomení právní moci soudního rozhodnutí, nelze restriktivní výklad zákonných pravidel okruh osob oprávněných podat dovolání i pro samotný přezkum považovat za rozporný s principy spravedlivého trestního procesu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ve věci
sp. zn. IV. ÚS 73/03
, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Nejvyšší soud v napadeném sdělení navíc stěžovatelku informoval o způsobu, jak svůj záměr za součinnosti svého bratra může realizovat.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2012
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj