Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 4481/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.4481.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against Supreme Court's interpretation of road traffic law as not exceeding constitutional limits.

Numero d'incarto I.ÚS 4481/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed a constitutional complaint filed by a petitioner against lower court decisions regarding road traffic law. The petitioner argued that the courts incorrectly interpreted specific sections of the Road Traffic Act, violating his constitutional rights. The court ruled that the Supreme Court's interpretation remained within acceptable bounds and did not constitute an unconstitutional excess of discretion.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court does not review the interpretation of simple law unless it involves extreme excesses, and its complaints are dismissed if the lower courts' interpretation does not exceed acceptable limits.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal road traffic law interpretation Supreme Court review limits unconstitutional excess of discretion interpretation of simple law

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].
čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR
Není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí.
§ 14 a násl. zákona č. 6/2002 Sb.
Nejvyššímu soudu, nikoliv Ústavnímu soudu, primárně výklad zákonných předpisů a sjednocování tohoto výkladu ex lege přísluší (§ 14 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 126/04
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy - ze dne 5. října 2004 ve věci ústavní stížnosti J. D. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 9. 12. 2003 sp. zn. 28 Cdo 1705/2003, rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 18. 2. 2003 sp. zn. 9 Co 390/2002 a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze 3. 3. 2000 sp. zn. 18 C 283/99 ve spojení s doplňujícím rozsudkem z 29. 1. 2002 sp. zn. 18 C 283/99 o zamítnutí stěžovatelovy žaloby, kterou se po vedlejších účastnících domáhal vydání nemovitostí.
III. ÚS 303/04
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila - ze dne 10. března 2005 ve věci ústavní stížnosti MUDr. A. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 18. 12. 2003 sp. zn. 9 To 666/2003, jímž byla pro opožděnost zamítnuta stížnost proti ústavní stížností rovněž napadenému usnesení Městského soudu v Brně z 23. 10. 2003 sp. zn. 1 Nt 103/2003, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 201/2002.
II. ÚS 539/02
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Pavla Rychetského - ze dne 28. června 2005 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele 1. Prof. JUDr. A. K., DrSc., 2. J. K., 3. M. K., 4. J. K., 5. JUDr. J. M. a 6. Ing. F. V. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2002 č. j. 38 Ca 240/2001-25 a proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, ze dne 5. dubna 2001 č. j. PÚ 1255/92/1, jímž bylo rozhodnuto, že stěžovatelé nejsou vlastníky požadovaných nemovitostí.
IV. ÚS 221/04
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Jana Musila a Miloslava Výborného - ze dne 13. října 2005 ve věci ústavní stížnosti MUDr. K. V. proti výrokům č. II. a III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. dubna 2004 č. j. 16 Co 56,57/2004-225, jimiž bylo rozhodnuto o povinnosti stěžovatele nahradit státu náklady řízení.
III. ÚS 677/07
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy - ze dne 1. listopadu 2007 ve věci ústavní stížnosti CREDITEX, a. s., proti výroku II usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2007 č. j. 8 Ca 358/2006-35 o náhradě nákladů řízení.
IV. ÚS 1181/07
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera - ze dne 6. února 2008 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. února 2007 č. j. 20 Co 498/2006-91, 20 Co 499/2006 ve věci péče o nezletilou K. P., jímž nebyla otci, který se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, stanovena vyživovací povinnost k nezletilému dítěti.
Pl. ÚS 85/06
K přechodu závazků souvisejících s prodejem podniku na kupujícího; změna právního názoru Nejvyššího soudu pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ze dne 25. září 2007

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele P. P., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Kadlečkem, advokátem se sídlem třída Karla IV. 502, 500 02 Hradec Králové, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2012 č. j. 7 Tdo 649/2012-17, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, ze dne 24. ledna 2012 sp. zn. 13 To 537/2011 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 13. října 2011 sp. zn. 4 T 158/2011, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci a tvrdil, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv, zakotvených v čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. V podrobně rozvedeném návrhu stěžovatel popsal svůj postoj k interpretaci § 4 písm. a), § 21 odst. 1, § 22, § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, § 53 odst. 2, § 54 odst. 2 a § 57 odst. 8 zákona č. 361/2000 Sb. [o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákona o silničním provozu), ve znění pro posouzení věci rozhodném], a to z pohledu skutkových okolností předmětné věci. V této souvislosti obecným soudům vytkl, že aplikovaný právní rámec nesprávně interpretovaly. V důsledku toho se posléze domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR]. Není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí. Z těchto důvodů není ani povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny [srov. nálezy

sp. zn. III. ÚS 126/04

,

III. ÚS 303/04

,

II. ÚS 539/02

,

IV. ÚS 221/04

a další (dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz)].

Porušení práv, jichž se stěžovatel dovolává, Ústavní soud neshledal.

Nejvyššímu soudu, nikoliv Ústavnímu soudu, primárně výklad zákonných předpisů a sjednocování tohoto výkladu ex lege přísluší (§ 14 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Přiklonil-li se - stejně jako předtím nalézací i odvolací soud - Nejvyšší soud k závěru, který stěžovatel kritizuje, nutno říci, že jím učiněná interpretace nevykračuje z mezí akceptovatelné a takto ústavně souladným způsobem vyvozené interpretační alternativy. Je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 303/04

,

III. ÚS 677/07

,

IV. ÚS 1181/07

), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn. Pl. ÚS 85/06

).

Za této situace Ústavní soud stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu