Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 4412/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.4412.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming procedural rights violation due to reduced claim amount below 50,000 CZK threshold. Stayer's claim is rejected as unfounded. The court rules that the appeal's admissibility depends on the disputed amount, not the original claim. The Constitutional Court finds no violation of constitutional rights. The appeal is dismissed under § 43(2)(a) of the Constitutional Court Act. The court clarifies that the appeal's admissibility depends on the disputed amount, not the original claim. The Constitutional Court finds no violation of constitutional rights. The appeal is dismissed under § 43(2)(a) of the Constitutional Court Act.

Numero d'incarto I.ÚS 4412/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by J. R. against the Supreme Court's decision to reject her appeal. The complainant argued that her appeal should have been admissible because her original claim exceeded 50,000 CZK, even though the court reduced the disputed amount to below this threshold during the proceedings. The court ruled that the admissibility of an appeal depends solely on the amount of the disputed sum, not the original claim amount, and found the Supreme Court's reasoning fully compliant with procedural laws.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 243b odst. 5 věta prvá a § 218 písm. c) o. s. ř.; The admissibility of an appeal in civil proceedings is determined by the amount of the disputed sum, not the original claim amount, and a reduction of the claim does not automatically render an appeal inadmissible if the disputed amount remains within the statutory limit.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility civil procedure appeal threshold disputed amount determination original claim reduction Czech Constitutional Court Act procedural rights violation supreme court decision

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 243b odst. 5 věta prvá a § 218 písm. c) o. s. ř.
Napadeným usnesením, jak patrno z jeho obsahu, bylo jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 věta prvá a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnuto dovolání stěžovatelky směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze sp.
§ 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Nepřípustnost dovolání stěžovatelky byla odůvodněna ustanovením § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., ve znění účinném od 1.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 5. prosince 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, o ústavní stížnosti J. R., zastoupené JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Palác YMCA, Na Poříčí 12, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2072/2012 ze dne 28. srpna 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označené rozhodnutí dovolacího soudu.

Napadeným usnesením, jak patrno z jeho obsahu, bylo jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 věta prvá a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnuto dovolání stěžovatelky směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 21 Co 356/2011 ze dne 17. 1. 2012, jímž byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 5 C 70/2002 ze dne 18. 4. 2011 tak, že se žaloba stěžovatelky na zaplacení částky 46 239,- Kč žalovaným zamítá. Nepřípustnost dovolání stěžovatelky byla odůvodněna ustanovením § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., ve znění účinném od 1. 7. 2009, limitem tam stanoveným s poukazem na to, že dovoláním dotčeným rozsudkem odvolacího soudu, vydaným po 1. 7. 2009, bylo rozhodováno ve věci samé o peněžitém plnění ve výši 46 239,- Kč, tedy o plnění nepřevyšujícím částku 50 000,- Kč.

V důvodech ústavní stížnosti s poukazem na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 358/1996 stěžovatelka uvádí, že původně uplatňovala vůči žalovanému pohledávku přesahující částku 50 000,- Kč, z čehož dovozuje přípustnost svého dovolání a tvrdí, že odvolacím soudem i soudem dovolacím jí byl upřen "jakýkoliv opravný prostředek proti zamítavému rozsudku jen proto, že v průběhu řízení soudy vyloučením části sporu k samostatnému řízení zredukovaly původně uplatněný vzájemný návrh navrhovatelky na částku nižší než 50 000,- Kč". V uvedeném postupu spatřuje porušení shora označeného práva a navrhuje zrušení napadeného usnesení dovolacího soudu.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky, která stížností napadá rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, v podstatě však zpochybňuje samotné vyloučení jejího vzájemného návrhu k samostatnému projednání v řízení předcházejícím, Ústavní soud nezjistil. Dovolací soud totiž postupoval zcela v souladu s příslušnými procesními předpisy přípustnost dovolání upravujícími a v napadeném rozhodnutí také nepřípustnost dovolání stěžovatelky dostatečně a přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem objasnil. Vysvětlil, že pro posouzení přípustnosti dovolání není - oproti přesvědčení stěžovatelky - rozhodné, jaká částka byla původně uplatněna žalobou (jiným návrhem na zahájení řízení), nýbrž to, v jakém rozsahu je příslušné peněžité plnění zpochybněno, tj. jaká část peněžitého plnění se dovoláním dotčeným výrokem o věci samé nabízí dovolacímu soudu k dovolacímu přezkumu a že pro přípustnost dovolání v posuzovaném případě je tedy bez významu, že svým vzájemným návrhem, jenž byl vyloučen k samostatnému projednání, stěžovatelka původně uplatnila nárok ve výši 70 000,-Kč. Na zdůvodnění napadeného rozhodnutí tak lze odkázat se závěrem, že k porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky napadeným rozhodnutím dovolacího soudu nedošlo. Z uvedených důvodů byla její stížnost odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. prosince 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu