Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 4343/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.4343.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal against court costs ruling due to lack of jurisdiction and valid reasoning.

Numero d'incarto I.ÚS 4343/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the Constitutional complaint filed by a housing cooperative against a regional court's decision on litigation costs. The appellant argued that the appellate court incorrectly calculated legal fees based on a lower case value, claiming a violation of fundamental rights and fair trial guarantees. The court dismissed the complaint because it lacks jurisdiction to review ordinary court decisions on costs and found the lower court's reasoning based on existing regulations to be sufficient and justified.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court does not have jurisdiction to review the legality of ordinary court decisions on litigation costs, provided the lower court has properly reasoned its application of the law.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court jurisdiction litigation costs allocation fair trial rights legal fee calculation ordinary court review

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele zjištěn nebyl a Ústavní soud proto jeho stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 29. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, o ústavní stížnosti Stavebního bytového družstva Družba Pardubice se sídlem v Pardubicích, J. Potůčka 259, zastoupeného Mgr. Stanislavem Hykyšem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Zelená 267 proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích sp. zn. 23 Co 326/2012 ze dne 31. července 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku o nákladech řízení.

Jak patrno z obsahu ústavní stížnosti a připojených příloh - napadeného usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 10 C 16/2012, byla tímto rozhodnutím poté, co řízení o zaplacení částky 730 000,- Kč, v němž měl stěžovatel postavení žalovaného, bylo pro nezaplacení soudního poplatku, resp. jeho doplatku zastaveno, o nákladech řízení rozhodnuto tak, že žalobci byla podle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. stanovena povinnost nahradit stěžovateli náklady řízení v částce 40 740,- Kč. K odvolání obou stran proti výroku o nákladech řízení uvedeného rozhodnutí odvolací soud rozhodl shora označeným usnesením tak, že napadený výrok o nákladech řízení změnil a žalobci, který nezaplacením soudního poplatku zastavení řízení zavinil, stanovil povinnost nahradit stěžovateli náklady řízení pouze ve výši 18 720,- Kč, což odůvodnil ustanovením § 3 odst. 1 bod 5 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném před 1. 3. 2012, s tím, že odměna za zastoupení byla vypočtena z předmětu řízení v částce 730 000,- Kč, neboť soud nerozhodl o připuštění rozšíření žaloby, a dále ustanovením § 13 odst. 1 citované vyhlášky a limitací tam stanovenou pro případy zastavení řízení. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť v odvolacím řízení převážně úspěšnému žalobci náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel odvolacímu soudu s poukazem na okolnosti daného případu vytýká nesprávnou interpretaci použitého ustanovení § 13 vyhlášky č. 484/2000 Sb., předkládá svůj vlastní výklad a dává najevo přesvědčení, že jeho odměna měla být vypočtena z předmětu řízení 1 500 000,- Kč a navrhuje proto zrušení výroků o nákladech řízení napadeného rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud již dříve ve své judikatuře vyložil, za jakých podmínek a okolností se cítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů. Ústavnímu soudu jako orgánu ochrany ústavnosti nepřísluší přezkoumávat zákonnost rozhodnutí obecných soudů (nález ve věci

sp. zn. II. ÚS 45/94

: in Ústavní soud České republiky, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 3, vydání 1, č. 5, Praha 1995). Totéž platí i pro rozhodnutí o nákladech řízení, kdy obecný soud užití aplikovaného ustanovení řádným způsobem zdůvodní. Tak se také v posuzovaném případě stalo a na zdůvodnění napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odkázat s tím, že nález Ústavního soudu

sp. zn. II. ÚS 3898/11

, jehož se stěžovatel dovolává, vycházel z odlišných skutkových okolností případu. Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele zjištěn nebyl a Ústavní soud proto jeho stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu