Constitutional Court dismisses constitutional complaint as manifestly unfounded due to identity with prior rejected case.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint against a district court's ruling on litigation costs and the request to annul specific regulations. The applicant argued that the decision violated her fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms and international treaties. The court rejected the complaint because it was identical to a previously decided case, rendering the current application manifestly unfounded.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is manifestly unfounded if it is identical to a previously rejected application, allowing the court to dismiss it without re-examining the merits.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 15. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatelky GRATO spol. s r.o., IČ: 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, o ústavní stížnosti proti nákladové části výroku rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. srpna 2012 č. j. 184 EC 935/2010-40, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, takto:
I. Návrh se odmítá.
II. Návrh na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, se odmítá.
Odůvodnění
Formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla nákladovou část výroku v záhlaví označeného rozsudku Okresního soudu v Ostravě. Cítí se jím být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva připínající se k občanskoprávnímu řízení) a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k této úmluvě, pročež se domáhá jejího zrušení.
Současně se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Shodně postupuje, shledá-li u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů [ve smyslu něhož návrh na zrušení zákona je oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona], důvody k odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. c), tj. jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Ústavní soud učinil v označené věci, v níž navrhovatelka rozhodnutí obecného soudu o nákladech řízení podrobila své aktuální kritice, úsudek o zjevné neopodstatněnosti.
Podstata případu, jeho jednotlivé relevantní komponenty, argumentace navrhovatelky, jakož i stížnostní body návrhu vykazují shodné prvky jako návrh navrhovatelky, o němž Ústavní soud rozhodl zamítavým nálezem ze dne 25. července 2012
sp. zn. I. ÚS 988/12
. Navrhovatelka byla jeho adresátem; tudíž za této situace postačí na rozhodovací důvody označeného nálezu, jež jí jsou známy, a které dopadají i na nyní posuzovaný případ, v plném rozsahu odkázat. Totéž se týká i návrhu na zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů.
V důsledku uvedeného nemohlo být rozhodnuto jinak, než jak ve výrocích I. a II. usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. listopadu 2012
Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu