Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 3895/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.3895.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding property division and creditor solvency under Art. 36 and 11 LPS.

Numero d'incarto I.ÚS 3895/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court formally rejected the applicant's constitutional complaint without a hearing, finding the claim of violated fundamental rights to be clearly unfounded. The applicant argued that lower courts erred in ordering property division and failed to prove the opposing party's solvency for monetary compensation. The Court dismissed the complaint because the Supreme Court's interpretation of the law was consistent with established jurisprudence and did not constitute a violation of the applicant's rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: Constitutional complaints are rejected when the alleged violation of fundamental rights is clearly unfounded and the lower court's interpretation aligns with accepted legal doctrine and precedent.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint rejection property division order creditor solvency proof fundamental rights violation Supreme Court interpretation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 303/04
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila - ze dne 10. března 2005 ve věci ústavní stížnosti MUDr. A. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 18. 12. 2003 sp. zn. 9 To 666/2003, jímž byla pro opožděnost zamítnuta stížnost proti ústavní stížností rovněž napadenému usnesení Městského soudu v Brně z 23. 10. 2003 sp. zn. 1 Nt 103/2003, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 201/2002.
III. ÚS 677/07
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy - ze dne 1. listopadu 2007 ve věci ústavní stížnosti CREDITEX, a. s., proti výroku II usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2007 č. j. 8 Ca 358/2006-35 o náhradě nákladů řízení.
IV. ÚS 1181/07
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera - ze dne 6. února 2008 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. února 2007 č. j. 20 Co 498/2006-91, 20 Co 499/2006 ve věci péče o nezletilou K. P., jímž nebyla otci, který se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, stanovena vyživovací povinnost k nezletilému dítěti.
Pl. ÚS 85/06
K přechodu závazků souvisejících s prodejem podniku na kupujícího; změna právního názoru Nejvyššího soudu pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ze dne 25. září 2007

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 15. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatelky V. H., zastoupené Mgr. Ivanem Chytilem, advokátem se sídlem Maiselova 38/15, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2012 č. j. 22 Cdo 1780/2012-159, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2011 č. j. 30 Co 430/2011-126 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. dubna 2011 č. j. 27 C 166/2009-87, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, vydaná ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu. Stěžovatelka tvrdila, že jimi bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1, odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Na podporu tohoto tvrzení zopakovala v návrhu námitky, které předtím předložila k posouzení již v řízení před obecnými soudy, ústící v její přesvědčení, že nemovitosti označené ve výroku I. rozsudku soudu I. stupně měly být přikázány do jejího vlastnictví a že nebyla dostatečně prokázána solventnost žalobce (takto vedlejšího účastníka v řízení před Ústavním soudem) co do schopnosti zaplatit jí přisouzenou peněžitou náhradu. V důsledku toho se domáhala, aby Ústavní soud v záhlaví uvedená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Porušení ústavních práv, jichž se stěžovatelka dovolává, Ústavní soud neshledal.

Nejvyšší soud v odůvodnění předmětného usnesení rovněž s odkazem na svoji judikaturu a prostřednictvím její relevantní obsahové citace přiměřeně vyložil, z jakých důvodů nejsou námitky stěžovatelky případné. Jeho interpretace není výrazem svévole, je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 303/04

,

III. ÚS 677/07

,

IV. ÚS 1181/07

), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn. Pl. ÚS 85/06

); když naopak, jak již řečeno, na tento výklad ve své judikatuře Nejvyšší soud i příkladmo poukázal. Přesvědčivě reagoval (nad rámec právního posouzení věci) i na relevantní skutkové výhrady stěžovatelky, kterým nepřiznal důvodnost, pročež na odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, jakož i jemu předcházející rozsudky soudů I. a II. stupně postačí za této situace odkázat.

Jelikož stěžovatelka svou oponenturou neprokázala zásah do jejích ústavně zaručených práv, byla stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu