Constitutional Court dismisses repeated identical complaints as inadmissible under § 41(a) of the Constitutional Court Act.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint and the associated request to annul specific regulations regarding court costs. The petitioner, GRATO spol. s r. o., repeatedly filed identical arguments challenging the fixed fee schedule for legal representation, despite prior warnings from the Court about the frivolity of these submissions. The Court ruled that such repetitive and substantively identical filings lose their character as a valid request to initiate proceedings, rendering them inadmissible under § 41(a) of the Constitutional Court Act.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: Repeatedly submitted identical complaints that have already been addressed as frivolous lose their character as a request to initiate proceedings and are inadmissible.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO, spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou, AK se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, 150 00 Praha 5, proti náhradově nákladovému výroku rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 8. 2012 č. j. 184 EC 809/2010-41 spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodů 1. až 4. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Pro důvody vyložené v řadě předcházejících rozhodnutí vydaných Ústavním soudem v řízeních o typově shodných stěžovatelčiných návrzích (příkladmo lze tu odkázat především na odůvodnění nálezu
I. ÚS 988/12
, usnesení IV. ÚS 3477/12 či usnesení I. ÚS 3908/12) byla ústavní stížnost odmítnuta dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a návrh s ní spojený dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. c) téhož zákona. Mnohokráte postulované závěry Ústavního soudu o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti a o podání návrhu osobou zjevně neoprávněnou jsou stěžovatelce důvěrně známy. Nad již dříve řečené dodává nyní Ústavní soud, že opakovaná a argumentačně totožná podání, na jejichž frivolnost byly již stěžovatelka i její právní zástupkyně upozorněny, mohou obsahově (materiálně) ztratit charakter návrhu na zahájení řízení, a to i s důsledkem přípustné aplikace ustanovení § 41 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2012
Vlasta Formánková, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu