Constitutional complaint dismissed as inadmissible because ordinary appeal was not exhausted before filing.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by J. U. against a municipal court's order to enforce an arbitration award. The complainant argued violations of fundamental rights but had already filed a regular appeal against the enforcement order, which remained undecided at the time. The court ruled the complaint inadmissible because the complainant failed to exhaust all available legal remedies, violating the principle of subsidiarity required for constitutional review.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary or extraordinary legal remedies provided by law for the protection of their rights.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným o ústavní stížnosti J. U., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem, AK se sídlem Jana Uhra 13, 602 00 Brno, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2012, č. j. 64 EXE 2901/2012-10, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a porušení čl. 90 Ústavy domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí o nařízení exekuce.
Z napadeného usnesení, připojeného k ústavní stížnosti, vyplynulo, že jím Městský soud v Brně nařídil exekuci na majetek stěžovatele jako osoby povinné k uspokojení pohledávky oprávněné obchodní společnosti Lunchtime.cz, s. r. o., ve výši 3 588 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty a nákladů rozhodčího řízení ve výši 30 780 Kč, a to na základě rozhodčího nálezu rozhodce JUDR. Jiřího Gajdaruse (výrok I.), provedením exekuce soud pověřil soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno-venkov (výrok II.), a zavázal povinného uhradit oprávněnému a exekutorovi náklady exekuce, jejichž výše bude vyčíslena samostatným rozhodnutím (výrok III.).
V ústavní stížnosti stěžovatel podrobil kritice nejen obsah exekučního titulu, ale zpochybnil i samotnou platnost rozhodčí doložky; v tomto směru přiložil kopii návrhu adresovaného Obvodnímu soudu pro Prahu 1 požadující zrušení rozhodčího nálezu. Společně s návrhem na zrušení usnesení o nařízení exekuce stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud exekuční řízení zastavil.
Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal dne 25. 10. 2012 proti usnesení o nařízení exekuce odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.
Ústavní stížnost není přípustná.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh nepřípustný; podle § 75 odst. 1 je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) téhož zákona soudce zpravodaj odmítne též návrh, není-li k jeho projednání Ústavní soud příslušný.
Při rozhodování o ústavních stížnostech tak Ústavní soud zcela v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o Ústavním soudu vychází ze zásady tzv. subsidiarity ústavní stížnosti, která je považována za krajní prostředek ochrany práva nastupující v okamžiku, kdy již došlo k využití všech dostupných standardních nástrojů, které má účastník řízení k ochraně svých práv ze zákona k dispozici. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, a proto do činnosti soudní moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci soustavy obecných soudů již možná není.
V posuzovaném případě stěžovatel napadl ústavní stížností usnesení Městského soudu v Brně o nařízení exekuce, přestože proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád připouští řádný opravný prostředek - odvolání, které navíc stěžovatel podal. Proti výroku o pověření soudního exekutora sice není odvolání přípustné, nicméně tento výrok nemůže stát sám o sobě, neboť zcela závisí na výroku o nařízení exekuce. Z uvedeného je patrno, že nebyl splněn jeden ze základních procesních předpokladů dovolujících úvahu o meritorním projednání ústavní stížnosti.
K projednání návrhu na zastavení exekučního řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 64 EXE 2901/2012 lze jen dodat, že k takovému úkonu není Ústavní soud příslušný, neboť nejde o žádný z případů, v nichž je oprávněn rozhodovat ve smyslu článku 87 Ústavy.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. e) a písm. d) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2012
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj