Constitutional Court dismisses constitutional complaints as obviously unfounded due to identity with previously rejected case.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaints filed by GRATO spol. s r.o. regarding court costs and attorney fees. The Court determined the complaints were obviously unfounded because they addressed the same legal issues as a previously rejected decision (I. ÚS 988/12) involving the same applicant. Consequently, the Court refused to examine the new arguments, citing the established precedent to avoid redundant analysis.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are dismissed as obviously unfounded when they concern the same legal issues as a previously rejected decision involving the same applicant.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 7. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatelky GRATO spol. s r.o., IČ: 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, o ústavní stížnosti proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. července 2012 č. j. 136 EC 541/2010-47 a výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. srpna 2012 č. j. 117 EC 805/2010-33, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, takto:
I. Věci vedené u Ústavního soudu pod
sp. zn. I. ÚS 4107/12
a
I. ÚS 4157/12
se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí a budou nadále vedeny pod
sp. zn. I. ÚS 4107/12
.
II. Návrh se odmítá.
III. Návrh na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, se odmítá.
Odůvodnění
Formálně bezvadnými ústavními stížnostmi vedenými pod
sp. zn. I. ÚS 4107/12
a
I. ÚS 4157/12
navrhovatelka napadla nákladové části výroků v záhlaví označených rozsudků Okresního soudu v Ostravě. Cítí se jimi být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva připínající se k občanskoprávnímu řízení) a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k této úmluvě, pročež se domáhá jejich zrušení. Současně se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů.
Vzhledem k tomu, že obě označené věci se týkají téže navrhovatelky a jsou založeny na obdobných skutkových základech a shodné právní problematice, bylo pro tuto jejich souvislost rozhodnuto, za použití § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 112 odst. 1 o. s. ř., z důvodu hospodárnosti o jejich spojení ke společnému řízení s tím, že budou nadále vedeny pod
sp. zn. I. ÚS 4107/12
.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Shodně postupuje, shledá-li u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů [ve smyslu něhož návrh na zrušení zákona je oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona], důvody k odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. c), tj. jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Úsudek o zjevné neopodstatněnosti návrhů Ústavní soud učinil v obou shora označených věcech, které navrhovatelka co do rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení podrobila své aktuální kritice.
Podstata obou případů, jejich jednotlivé relevantní komponenty, argumentace navrhovatelky, jakož i stížnostní body návrhů vykazují shodné prvky jako návrh navrhovatelky, o němž Ústavní soud rozhodl zamítavým nálezem ze dne 25. července 2012
sp. zn. I. ÚS 988/12
. Navrhovatelka byla jeho adresátem; tudíž za této situace postačí na rozhodovací důvody označeného nálezu, jež jí jsou známy a dopadají i na nyní posuzované případy, v plném rozsahu odkázat. Totéž se týká i návrhu na zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů.
V důsledku uvedeného nemohlo být rozhodnuto jinak, než jak ve výrocích II. a III. usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 7. listopadu 2012
Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu