Constitutional complaint dismissed for non-compliance with mandatory lawyer representation and procedural inadmissibility.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant M. B. against a district court decision regarding his transfer between prison types. The applicant failed to meet the mandatory requirement of legal representation by a lawyer, a condition the court deemed unnecessary to reiterate given the complaint's inherent defects. Consequently, the court dismissed the complaint as inadmissible under the Constitutional Court Act, noting that the prior rejection by the regional court for timeliness rendered further proceedings futile.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw on the Constitutional Court § 43 odst. 1 písm. a): A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with mandatory legal representation by a lawyer, and the court may dismiss it without oral proceedings if the defect is evident and the case lacks merit.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti stěžovatele M. B., proti usnesení Okresního soudu v Nymburku ze dne 3. 9. 2012 sp. zn. 2 Nt 568/2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 10. 2012, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení okresního soudu. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel byl v minulosti poučen o zákonem požadovaných náležitostech ústavní stížnosti a vzdor tomu vykazuje posuzovaná ústavní stížnost vady. Stěžovatel nesplnil podmínku spočívající v obligatorním zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem. Je sice pravdou, že doposud byl stěžovatel poučen jen jednou, a to ve věci IV. ÚS 827/2006, nicméně s ohledem na tvrzení stěžovatele v ústavní stížnosti obsažená, jeví se Ústavnímu soudu nadbytečné, vyzývat jej k odstranění vad.
Ze sdělení stěžovatele vyplývá, že jím podaná stížnost byla krajským soudem odmítnuta pro opožděnost, přičemž samotné rozhodnutí krajského soudu stěžovatel nenapadá a rovněž nerozporuje jeho závěr o opožděnosti stížnosti. Za tohoto stavu věci, i kdyby si stěžovatel zajistil právní zastoupení advokátem, nezbylo by Ústavnímu soudu, než věc odmítnout pro nepřípustnost. Navíc samotnou otázku přeřazení vězně z jednoho typu věznice do jiného typu věznice nepovažuje Ústavní soud za natolik zásadní, že by jím mohlo dojít k zásahu do některého ze základních práv stěžovatele.
Z takto vyložených důvodů byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. listopadu 2012
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj