Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 4072/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.4072.12.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to failure to exhaust prior administrative remedies for election invalidation.

Numero d'incarto III.ÚS 4072/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by M. C. regarding the 2012 Pardubice Region elections. The petitioner argued that their right to vote was violated, but the court found they had not exhausted available legal remedies. Specifically, the petitioner failed to file a request for election invalidation with the regional court as required by law before seeking constitutional review. Consequently, the court ruled the complaint inadmissible under the principle of subsidiarity.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 et seq. of the Act on the Constitutional Court; § 43(1)(e) and § 75(1) of the Act on the Constitutional Court; § 53(1) of the Act on Elections to Regional Assemblies: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for protecting their rights, including administrative or judicial remedies.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility principle of subsidiarity election invalidation procedure procedural prerequisites

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 et seq. of the Act on the Constitutional Court
§ 43(1)(e) of the Act on the Constitutional Court
§ 75(1) of the Act on the Constitutional Court
§ 53(1) of the Act on Elections to Regional Assemblies
§ 54 of the Act on Elections to Regional Assemblies
§ 4(2)(a) of the Administrative Court Procedure Act
§ 7(1) of the Administrative Court Procedure Act
§ 90(1) of the Administrative Court Procedure Act
§ 104(1) of the Administrative Court Procedure Act

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti M. C., o neplatnost voleb do Zastupitelstva Pardubického kraje konaných ve dnech 12. a 13. října 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud prohlásil volby do Zastupitelstva Pardubického kraje, konané ve dnech 12. a 13. října 2012, za neplatné. Tento návrh odůvodnil tvrzením, že mu "bylo omezeno právo volit svého zástupce" způsobem, kterým by "byl naplněn" čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod.

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Coby důsledek v ústavním soudnictví uplatněného principu subsidiarity je nepřípustná ústavní stížnost tehdy (srov. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to jak prostředky opravné, tak i jiné, s nimiž je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, platí, že každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, je aktivně legitimován k podání návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta; o takovém návrhu je ve smyslu ustanovení § 54 tohoto zákona ve spojení s ustanoveními § 4 odst. 2 písm. a), § 7 odst. 1 a § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s."), povolán rozhodnout příslušný krajský soud.

Z ústavní stížnosti se nepodává, že by stěžovatel takový návrh podal.

Až proti nepříznivému výsledku jím otevřeného řízení lze brojit ústavní stížností, jelikož je kasační stížnost ustanovením § 104 odst. 1 s. ř. s. vyloučena.

Z řečeného plyne, že ústavní stížnost není návrhem přípustným, jestliže stěžovatel nevyčerpal před jeho podáním účinný procesní prostředek, jež mu byl k dispozici.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než stěžovatelovu ústavní stížnost podle citovaného ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Za této procesní situace nepokládal Ústavní soud za nezbytné stěžovatele vyzvat k odstranění vady jeho podání, spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem v daném řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. října 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj