Constitutional Court dismisses constitutional complaint for formal defects and late filing under Czech law.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint due to multiple formal and substantive deficiencies. The applicant failed to correct these errors after a court summons and was not legally represented, violating specific procedural requirements. Consequently, the court dismissed the complaint under the relevant sections of the Constitutional Court Act.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb.; § 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if it contains formal or substantive defects that remain uncorrected after a summons, or if it is filed outside the statutory time limit.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu Z. K., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2007 sp. zn. 3 To 83/2002 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 3. 2007 sp. zn. 3 T 1/2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 22. 8. 2012, stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, neboť míní, že jimi byla dotčena jeho ústavně zaručená základní práva a svobody.
Navrhovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).
K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel veden písemnou výzvou, doručenou mu dne 3. 9. 2012, v níž byl též upozorněn, že nestane-li se tak ve lhůtě 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.
V této, ani později, lhůtě však navrhovatel dříve vytknuté vady podání neodstranil.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, podle něhož soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Je přiléhavé dodat, že z dalších stěžovatelových procesních postupů, jmenovitě podání dovolání, o němž Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 24. 9. 2008 sp. zn. 3 Tdo 1122/2008, resp. ústavní stížnosti, kterou Ústavní soud odmítl usnesením
sp. zn. II. ÚS 2382/08
ze dne 7. 10. 2008, je patrné, že s obsahem rozhodnutí, napadených nyní projednávanou ústavní stížností byl již tehdy obeznámen (srov. kupř. usnesení Ústavního soudu
sp. zn. III. ÚS 2962/07
ze dne 17. 7. 2008 a
sp. zn. III. ÚS 1506/08
ze dne 19. 2. 2009). Jestliže ústavní stížnost (datovaná dnem 20. 8. 2012) byla podána až dne 21. 8. 2012, stalo se tak zjevně po uplynutí 60-ti denní lhůty podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a tudíž opožděně. Shodný výsledek řízení před Ústavním soudem je tudíž způsobilé založit posouzení ústavní stížnosti jako podané po lhůtě stanovené zákonem ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) téhož předpisu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. října 2012
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj