Constitutional complaint dismissed for being filed outside the mandatory 60-day statutory time limit.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant P. K. against lower court decisions. The applicant argued violations of fundamental rights, but the Court found the complaint procedurally inadmissible because it was submitted on January 16, 2012, well after the mandatory 60-day deadline expired on October 25, 2010. Since the time limit is mandatory and cannot be extended, the Court rejected the request without examining the merits of the alleged rights violations.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint must be filed within a mandatory 60-day period from the service of the final decision; failure to meet this strict deadline results in the automatic dismissal of the complaint without substantive review.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. K., zastoupeného JUDr. Radkem Spurným, advokátem se sídlem Duchcov, Želénská 1291, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 5. 2010 sp. zn. 6 Tdo 345/2010, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2007 sp. zn. 10 To 80/2007 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 22. 5. 2007 sp. zn. 56 T 9/2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů pro porušení čl. 90 Ústavy a jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v čl. 14 odst. 1 a odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Dříve než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 56 T 9/2006 Ústavní soud ověřil, že napadené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2010 sp. zn. 6 Tdo 345/2010 bylo stěžovateli do vlastních rukou doručeno dne 26. 8. 2010 (dle doručenky založené na č. l. 1813 spisu). Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti tedy v daném případě začala běžet dnem 27. 8. 2010 a skončila dnem 25. 10. 2010. Stěžovatel však podal návrh k poštovní přepravě až dne 16. 1. 2012.
Z uvedeného tedy vyplývá, že ústavní stížnost byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty, kterou však Ústavní soud nemůže prodloužit ani prominout, jelikož se jedná o lhůtu kogentní. Ústavní soud proto návrh stěžovatele podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. září 2012
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj