Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 2657/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.2657.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding civil court interpretation of debt acknowledgment and litigation costs.

Numero d'incarto I.ÚS 2657/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by two applicants against a regional court's civil judgment. The applicants argued that the lower court improperly accepted a statute of limitations defense and failed to consider their social circumstances when awarding litigation costs. The court found the lower court's interpretation of the debt acknowledgment valid and noted the applicants provided no evidence regarding their social situation.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint as obviously unfounded when the lower court's interpretation of civil law is consistent with established legal practice and doctrine, and when applicants fail to substantiate claims regarding social circumstances affecting litigation costs.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal statute of limitations defense debt acknowledgment interpretation litigation costs social circumstances Civil Code § 558 Civil Procedure Code § 150 Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 558 občanského zákoníku
Přiklonil-li se odvolací soud k závěru, který stěžovatelé kritizují, nutno říci, že jím učiněná interpretace, jíž nejsou protiargumenty stěžovatelů způsobilé zvrátit, nevykračuje z rámce v dané záležitosti aplikovaného relevantního práva (§ 558 občanského zákoníku).
§ 150 o. s. ř.
Stěžovatelé podrobili kritice i výrok odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, kdy s ohledem na svou sociální situaci namítali, že soud měl aplikovat § 150 o. s. ř. Z těchto důvodů se posléze domáhali, aby Ústavní soud v záhlaví označený rozsudek nálezem zrušil.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 303/04
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila - ze dne 10. března 2005 ve věci ústavní stížnosti MUDr. A. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 18. 12. 2003 sp. zn. 9 To 666/2003, jímž byla pro opožděnost zamítnuta stížnost proti ústavní stížností rovněž napadenému usnesení Městského soudu v Brně z 23. 10. 2003 sp. zn. 1 Nt 103/2003, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 201/2002.
III. ÚS 677/07
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy - ze dne 1. listopadu 2007 ve věci ústavní stížnosti CREDITEX, a. s., proti výroku II usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2007 č. j. 8 Ca 358/2006-35 o náhradě nákladů řízení.
IV. ÚS 1181/07
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera - ze dne 6. února 2008 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. února 2007 č. j. 20 Co 498/2006-91, 20 Co 499/2006 ve věci péče o nezletilou K. P., jímž nebyla otci, který se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, stanovena vyživovací povinnost k nezletilému dítěti.
Pl. ÚS 85/06
K přechodu závazků souvisejících s prodejem podniku na kupujícího; změna právního názoru Nejvyššího soudu pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ze dne 25. září 2007
III. ÚS 359/96
K nepřípustnosti dovolávat se ústavní ochrany svobody projevu.
III. ÚS 117/2000
zákona o správě daní a poplatků předcházet důkazní řízení, přičemž
IV. ÚS 589/2000
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
III. ÚS 161/01
v předchozích právních řízeních, nemohou být uplatněny až v řízení
III. ÚS 183/01
ve věci ústavní stížnosti Ing.
III. ÚS 569/03
ve věci ústavní stížnosti T.-P., s.
III. ÚS 126/04
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy - ze dne 5. října 2004 ve věci ústavní stížnosti J. D. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 9. 12. 2003 sp. zn. 28 Cdo 1705/2003, rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 18. 2. 2003 sp. zn. 9 Co 390/2002 a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze 3. 3. 2000 sp. zn. 18 C 283/99 ve spojení s doplňujícím rozsudkem z 29. 1. 2002 sp. zn. 18 C 283/99 o zamítnutí stěžovatelovy žaloby, kterou se po vedlejších účastnících domáhal vydání nemovitostí.
26 Cdo 3609/2007
Okresní soud v Olomouci (soud prvního stupně) v pořadí prvním rozsudkem ze dne 28.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelů 1) B. B. a 2) V. B., zastoupených JUDr. Magdou Janovcovou, advokátkou se sídlem Točná 3, 625 00 Brno, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, ze dne 20. března 2012 č. j. 54 Co 1099/2011-89, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatelé napadli v záhlaví označený rozsudek obecného soudu a tvrdili, že jím bylo zasaženo do jejich ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Dle odůvodnění návrhu se tak mělo stát tím, že Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, v předmětném civilním sporu akceptoval námitku promlčení žalovaného (takto vedlejšího účastníka v řízení před Ústavním soudem), když vyhodnotil návrhy smluv o vypořádání pohledávky ze dne 2. ledna 2010 jím předložené jako projevy vůle, jež nemají povahu uznání závazku. Stěžovatelé v této souvislosti poukázali na skutkovou genezi své záležitosti a vyjádřili přesvědčení, že se v daném případě jedná o uznání dluhu ze strany vedlejšího účastníka, a tudíž nedošlo k jeho promlčení. Stěžovatelé podrobili kritice i výrok odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, kdy s ohledem na svou sociální situaci namítali, že soud měl aplikovat § 150 o. s. ř. Z těchto důvodů se posléze domáhali, aby Ústavní soud v záhlaví označený rozsudek nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak zřejmo z odůvodnění napadeného rozsudku, Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, interpretoval předmětné návrhy smluv v souvislosti s konkrétním kontextem záležitosti stěžovatelů adekvátně, přičemž svůj závěr pregnantně, srozumitelně a přezkoumatelným způsobem odůvodnil. Přiklonil-li se odvolací soud k závěru, který stěžovatelé kritizují, nutno říci, že jím učiněná interpretace, jíž nejsou protiargumenty stěžovatelů způsobilé zvrátit, nevykračuje z rámce v dané záležitosti aplikovaného relevantního práva (§ 558 občanského zákoníku). Je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 303/04

,

III. ÚS 677/07

,

IV. ÚS 1181/07

, dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn. Pl. ÚS 85/06

); odvolací soud nadto své vývody odkazem na rozhodovací důvody obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2009 sp. zn. 26 Cdo 3609/2007 podložil.

Pokud se týče náhrady nákladů řízení, stěžovatelé netvrdí ani nedokládají, že by svými sociálními poměry v tomto smyslu před odvolacím soudem argumentovali. Uvedené potom neplyne ani z obsahu odůvodnění napadeného rozsudku. Proto k uvedené okolnosti nemohl přihlédnout ani Ústavní soud (srov. kupř. nálezy ve věci

sp. zn. III. ÚS 359/96

,

III. ÚS 117/2000

,

IV. ÚS 589/2000

,

III. ÚS 161/01

,

III. ÚS 183/01

,

III. ÚS 569/03

a contrario,

III. ÚS 126/04

).

Aniž by Ústavní soud jakkoli zlehčoval aspekty, jež stěžovatelé - restituenti - ve svém návrhu zdůraznili, rozhodl za těchto okolností, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu