Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 2445/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.2445.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming Article 8 rights violated by Czech court's interpretation of statute of limitations.

Numero d'incarto I.ÚS 2445/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint regarding a lower court's order to serve a prison sentence. The applicant argued that her time spent in Ireland should not count towards the statute of limitations under the Criminal Code, claiming this violated her right to personal freedom. The court rejected this claim, ruling that the lower court's interpretation of the relevant criminal code provisions was consistent with established legal doctrine and precedent.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 67 odst. 2 písm. b) trestního zákona; § 68 odst. 2 trestního zákona; Any period of the offender's stay abroad is excluded from the limitation period for the commencement of punishment execution, regardless of the reasons for the stay.

Parole chiave

Generato dall'IA
statute of limitations execution of punishment stay abroad Criminal Code personal freedom constitutional complaint interpretation of law

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 67 odst. 2 písm. b) trestního zákona
§ 68 odst. 2 trestního zákona
Navrhovatelka úvahám v tomto přípise uvedeným vytýká, že její pobyt v Irské republice je kvalifikován z pohledu § 68 odst. 2 trestního zákona (zákona č.
čl. 8 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod
Navrhovatelka se tímto přístupem soudu cítí být dotčena ve svém ústavně zaručeném právu na osobní svobodu, zakotveném v čl. 8 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 303/04
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila - ze dne 10. března 2005 ve věci ústavní stížnosti MUDr. A. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 18. 12. 2003 sp. zn. 9 To 666/2003, jímž byla pro opožděnost zamítnuta stížnost proti ústavní stížností rovněž napadenému usnesení Městského soudu v Brně z 23. 10. 2003 sp. zn. 1 Nt 103/2003, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 T 201/2002.
III. ÚS 677/07
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy - ze dne 1. listopadu 2007 ve věci ústavní stížnosti CREDITEX, a. s., proti výroku II usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2007 č. j. 8 Ca 358/2006-35 o náhradě nákladů řízení.
IV. ÚS 1181/07
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera - ze dne 6. února 2008 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. února 2007 č. j. 20 Co 498/2006-91, 20 Co 499/2006 ve věci péče o nezletilou K. P., jímž nebyla otci, který se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, stanovena vyživovací povinnost k nezletilému dítěti.
Pl. ÚS 85/06
K přechodu závazků souvisejících s prodejem podniku na kupujícího; změna právního názoru Nejvyššího soudu pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ze dne 25. září 2007
3 Tdo 746/2002
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
8 Tdo 1108/2008
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 8 To 36/2008, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. 11 T 190/97. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e z r u š u j í další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
8 Tdo 1044/2008
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na
8 Tdo 865/2009
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky V. D., zastoupené JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem se sídlem Křižíkova 16, 186 00 Praha 8, o ústavní stížnosti proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadným návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelka napadla postup Obvodního soudu pro Prahu 6, spočívající v tom, že soud navrhovatelku přípisem ze dne 16. dubna 2012 sp. zn. 37 Nt 434/1995 vyzval k nástupu trestu uloženého jí rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. května 1991 sp. zn. 1 T 103/1990 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. července 1991 sp. zn. 8 To 261/1991.

Navrhovatelka v této souvislosti připojila přípis Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. března 2011 sp. zn. 1 T 103/2011, v němž se chronologicky popisuje vývoj událostí spjatý s posuzováním promlčecí doby směřující k nastoupení výkonu trestu uloženého předmětnými rozhodnutími. Navrhovatelka úvahám v tomto přípise uvedeným vytýká, že její pobyt v Irské republice je kvalifikován z pohledu § 68 odst. 2 trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jakožto doba, která se nezapočítává do promlčecí doby výkonu trestu, protože trest nebylo možno vykonat proto, že se odsouzený zdržoval v cizině. Namítá, že se sice od července 2003 v Irské republice skutečně zdržovala, nicméně tato je členem Evropské unie, pročež nic nebránilo vydání Evropského zatýkacího rozkazu a tedy pozitivní činnosti soudu směřující k nástupu výkonu trestu.

Navrhovatelka se tímto přístupem soudu cítí být dotčena ve svém ústavně zaručeném právu na osobní svobodu, zakotveném v čl. 8 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Domáhá se, aby Ústavní soud vydal nález, jímž by bylo vysloveno, že postup, kdy byla přípisem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. dubna 2012 sp. zn. 37 Nt 434/1995 vyzvána k nástupu trestu jí uloženého rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. května 1991 sp. zn. 1 T 103/1990 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. července 1991 sp. zn. 8 To 261/1991, je porušením jejího ústavního práva na osobní svobodu, zaručeného čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a aby Ústavní soud Obvodnímu soudu pro Prahu 6 uložil, aby upustil od úkonů směřujících k realizaci uvedeného výkonu trestu.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Dle judikatury Nejvyššího soudu, jíž lze předložený výkladový problém připodobnit, stavení doby promlčení trestního stíhání podle § 67 odst. 2 písm. b) trestního zákona způsobuje jakýkoli pobyt pachatele v cizině; "proto do promlčecí doby se nezapočítává každá doba, po kterou se pachatel zdržoval v cizině, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se tak stalo" (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2003, sp. zn. 3 Tdo 746/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. T 563 ve Svazku 24/2003; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2008 sp. zn. 8 Tdo 1108/2008, usnesení ze dne 27. listopadu 2008 sp. zn. 8 Tdo 1044/2008 nebo usnesení ze dne 27. října 2009 sp. zn. 8 Tdo 865/2009). Uvedené dopadá i na výklad ustanovení § 68 odst. 2 trestního zákona, a to s ohledem na povahu a srovnatelnost zákonné dikce.

Ústavní soud za této situace uzavírá, že navrhovatelkou kritizovaná interpretace § 68 odst. 2 trestního zákona provedená obecným soudem není výrazem svévole, je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 303/04

,

III. ÚS 677/07

,

IV. ÚS 1181/07

), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn. Pl. ÚS 85/06

).

Ústavní soud proto stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu