Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding inadmissibility of appeal in a bagatelní civil case.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the Road Administration against a regional court's decision to dismiss an appeal in a minor civil dispute. The applicant argued that the appellate court improperly declared the appeal inadmissible based on the case's trivial value, violating procedural principles. The court upheld the lower court's ruling, affirming that appeals against cost awards in bagatelní cases are inadmissible and that the complaint was also time-barred.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints against decisions declaring appeals inadmissible in bagatelní cases are inadmissible due to lack of constitutional violation and procedural time limits.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Vladimíra Kůrky a soudce Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ředitelství silnic a dálnic, příspěvkové organizace, sídlem Praha 4, Na Pankráci 546/56, zastoupené JUDr. Mgr. Janou Navrátilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Praha 8, Prvního pluku 206/7, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 12. 2011 sp. zn. 49 Co 274/2011 a proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2011 sp. zn. 234 EC 160/2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud pro porušení ustanovení čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, vydaná v její občanskoprávní věci.
Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Brně, poté co v mezidobí od zrušení elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 8. 2010 žalovaná společnost CARGO STELLAR, s. r. o., stěžovatelce žalovanou částku z titulu dlužného mýtného uhradila, zamítl žalobu na zaplacení částky 204,78 Kč s příslušenstvím a stěžovatelce uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 5 100 Kč. Stěžovatelčino odvolání Krajský soud v Brně ústavní stížností napadeným usnesením odmítl jako nepřípustné s odůvodněním, že směřovalo proti rozhodnutí v tzv. bagatelní věci.
Stěžovatelka považuje závěr krajského soudu o nepřípustnosti odvolání i do výroku o nákladech řízení za přepjatě formalistický a odporující systematice procesního práva. Je přesvědčena, že nákladový výrok, přestože je součástí rozsudku, je třeba chápat z materiálního hlediska za usnesení; proti usnesení přitom odvolání přípustné zásadně je; ostatně lze-li podat odvolání proti výroku o nákladech řízení u tzv. kontumačních rozhodnutí (rozsudek pro zmeškání a rozsudek pro uznání), tím spíše by mělo být odvolání přípustné v případě "obyčejného" rozsudku dle ustanovení § 152 o. s. ř. Stěžovatelka dále namítá, že se odvolací soud nevypořádal s jejími námitkami, jež v odvolání předestřela, rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za překvapivé, je výsledkem mechanické aplikace ustanovení § 142 o. s. ř., a nebylo zohledněno (ve smyslu závěrů nálezu Ústavního soudu
sp. zn. IV. ÚS 1/04
), že žalovaná plnila až po podání žaloby, která byla tudíž podána důvodně.
Ústavní soud je podle ustanovení čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Jestliže ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy.
Ústavní stížnost v části, směřující proti usnesení krajského soudu, tyto podmínky zásahu Ústavního soudu však očividně nesplňuje, neboť odvolací soud stěžovatelčina základní práva napadeným rozhodnutím neporušil, a ani porušit nemohl.
Závěr o nepřípustnosti odvolání proti nákladovému výroku v tzv. bagatelních věcech je doktrinálně (viz např. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1608) i judikatorně (viz rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 11 Co 716/2001 či stěžovatelkou citované usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 14 Co 245/2001) konsolidovaný, a i v rámci širšího teoretického diskursu se oponentura vyskytuje jen ojediněle (srov. Svoboda, Karel: Přípustnost odvolání proti nákladům řízení v "bagatelních" sporech. Pro a proti. In: Jurisprudence 2/2008, str. 34). Významné je, že se k němu přihlásil i Ústavní soud, jmenovitě v nálezu ze dne 11. 4. 2012
sp. zn. IV. ÚS 498/12
.
Ústavní stížnost je tudíž ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu zjevně neopodstatněnou.
Je-li závěr odvolacího soudu o nepřípustnosti stěžovatelčina odvolání správný, je nevyhnutelné počítat lhůtu 60 dnů k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) proti stěžovatelkou taktéž napadenému rozsudku soudu prvního stupně již od jeho doručení, tj. - jak se podává z kopie připojené k ústavní stížnosti - od 7. 11. 2011. Ústavní stížnost, jež byla podána k poštovní přepravě dne 16. 3. 2012, je proto v této části opožděná.
Senát Ústavního soudu proto ústavní stížnost zčásti dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a zčásti dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) usnesením (bez jednání) odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2012
Jan Musil v. r.
předseda senátu