Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1502/11 ECLI:CZ:US:2012:2.US.1502.11.2 Generato dall'IA

Constitutional Court rejects disqualification request against judge whose daughter briefly represented the plaintiff in related proceedings.

Numero d'incarto II.ÚS 1502/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's request to disqualify Judge Jiří Nykodým from hearing the case. Although the judge admitted his daughter briefly represented the applicant in a prior criminal proceeding, the court found this did not objectively raise doubts about his impartiality. The court ruled that the brief representation occurred after the judge became a judge and involved only procedural costs, thus failing to meet the statutory threshold for disqualification.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu; A judge is not disqualified merely because a close relative briefly represented a party in a related proceeding if no objective doubts regarding impartiality arise.

Parole chiave

Generato dall'IA
disqualification of judge impartiality of judge close relative representation objective doubts Constitutional Court legal representation procedural history

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Pavla Holländera a Ivany Janů o návrhu stěžovatele H. T., zastoupeného Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem se sídlem Vinohradská 126, 130 00 Praha 3, o vyloučení soudce v řízení o ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. II. ÚS 1502/11

, takto:

Soudce Jiří Nykodým není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. II. ÚS 1502/11

.

Odůvodnění:

I. Soudce zpravodaj Jiří Nykodým přípisem ze dne 2. 7. 2012 oznámil, že se v dané věci necítí být podjatým. K věci uvedl následující:

"[J]sem soudcem zpravodajem ústavní stížnosti H. T., zastoupeného Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem se sídlem v Praze, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2011, sp. zn. 25 Co 413/2010, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 35 Nc 13117/2009. [...] Již jednou jsem se na prvý senát obracel s návrhem na zvážení, zda s ohledem na poměr k zástupci stěžovatele, který působil v mé advokátní kanceláři jako koncipient a můj společník a později společník v advokátní kanceláři mé dcery, nejsou z objektivního hlediska pochybnosti o mé nepodjatosti. [...] Usnesením ze dne 14. 6. 2011 Ústavní soud rozhodl, že z projednávání a rozhodování věci vyloučen nejsem. [...] Předmětná ústavní stížnosti směřuje proti rozhodnutí o nařízení exekuce na majetek stěžovatele a proti rozhodnutí jej potvrzujícímu.

Vykonávané rozhodnutí bylo vydáno v návaznosti na trestní řízení vedené proti stěžovateli u Obvodního soudu pro Prahu 1. Za účelem posouzení návrhu jsem vyžádal oba spisy obecných soudů - jak spis exekučního soudu, tak i podkladový trestní spis Obvodního soudu pro Prahu 1 (...). Teprve při studiu tohoto spisu jsem zjistil, že stěžovatele krátce obhajovala má dcera (...). Jak se Ústavní soud opakovaně vyjádřil, nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního fóra soudce ve vztahu k účastníkům řízení či k věci, a jednak z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky, vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti. (...) [S]ám se podjatým být necítím, neboť má dcera zastupovala stěžovatele pouze krátce v dovolacím řízení, přičemž zastoupení, jak je patrné z plné moci, převzala až v době, kdy jsem již byl ve funkci soudce Ústavního soudu.

Nyní napadená rozhodnutí o nařízení exekuce nemají s rozhodnutími vydanými v trestní věci stěžovatele přímou souvislost, jelikož vykonáváno je rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady poškozeného spojené s přibráním zmocněnce, které bylo vydáno až po pravomocném ukončení trestního stíhání, kdy již má dcera stěžovatele neobhajovala. Domnívám se tedy, že jsem schopen rozhodnout nezávisle a nestranně. [...] Na druhou stranu se domnívám, že je žádoucí, aby uvedenou skutečnost prvý senát posoudil, aby ani z objektivního hlediska nevznikly o mé nepodjatosti žádné pochybnosti. (...)."

Z uvedeného důvodu tedy předložil soudce zpravodaj Jiří Nykodým podle § 10 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu a v souladu s § 36 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") věc k projednání prvnímu senátu Ústavního soudu.

II. Podle ustanovení § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Podle přesvědčení I. senátu Ústavního soudu nejsou podmínky citovaného ustanovení ohledně osoby soudce zpravodaje Jiřího Nykodýma splněny, neboť sama okolnost, že dcera soudce zpravodaje v předcházejícím řízení formálně souvisejícím s právě projednávanou věcí krátce stěžovatele zastupovala, není způsobilá u soudce zpravodaje vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2012

Vojen Güttler, v. r.

předseda senátu