Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2668/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.2668.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to meet statutory filing requirements and deadlines.

Numero d'incarto IV.ÚS 2668/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by TEMPLUM-společenské hry s.r.o. due to formal defects in the submission. The applicant had been repeatedly warned by the Court to adhere to strict procedural rules, including the mandatory representation by a lawyer and the sixty-day filing deadline, yet failed to comply. The Court ruled that the statutory time limit is sufficient and that granting extensions would unfairly advantage the applicant over others who met the requirements.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; § 30, § 31, § 41, § 43: A constitutional complaint must be filed within the statutory sixty-day period and meet all formal requirements; failure to comply results in dismissal without further opportunity for correction.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal statutory filing deadline mandatory lawyer representation procedural defects Constitutional Court rules

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court
§ 30 para. 1 of the Law on the Constitutional Court
§ 31 of the Law on the Constitutional Court
§ 41 para. b) of the Law on the Constitutional Court
§ 43 para. 1 a) of the Law on the Constitutional Court
§ 43 para. 3 of the Law on the Constitutional Court
§ 72 para. 3 of the Law on the Constitutional Court

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky TEMPLUM-společenské hry s.r.o., se sídlem Praha 5, Radlická 49, IČ: 25776941, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. února 2012 č. j. 13 EC 101/2009-342 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2012 č. j. 69 Co 145/2012-362, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. července 2012 a doplněnou podáními ze dne 4. července 2012, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Stěžovatelka je přesvědčena, že napadenými rozhodnutími byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v Listině základních práv a svobod a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.

Stěžovatelka byla opakovaně Ústavním soudem poučována o podmínkách a náležitostech stanovených zákonem o Ústavním soudu pro řízení o ústavní stížnosti, zejména o nutnosti zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 odst. 1 a § 31 zákona o Ústavním soudu (kupř.

sp. zn. III. ÚS 317/11

,

I. ÚS 545/12

,

I. ÚS 690/12

a

III. ÚS 956/12

). Stěžovatelka tak byla před podáním předmětného návrhu velmi dobře obeznámena s následky neakceptování výše uvedených podmínek neboť, i když se jí od Ústavního soudu dostalo již v minulosti podrobného poučení, jakým způsobem má odstranit vady jejich podání, aby splňovala formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, stěžovatelka se jím neřídila. Tyto ústavní stížnosti proto musely být pro neodstranění vad ve stanovené lhůtě Ústavním soudem odmítnuty.

Stejný postup Ústavního soudu tedy mohla stěžovatelka předpokládat i v projednávané věci, pokud vědomě doručila vadnou a nekvalifikovanou ústavní stížnost.

Ústavní soud vychází z názoru, že zákonná šedesátidenní lhůta stanovená zákonem o Ústavním soudu je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť v takovém případě je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním stěžovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby soudkyně zpravodajka i v tomto řízení stěžovatelku opětovně vyzývala k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu, je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem a nikoliv obcházení ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

Soudkyně zpravodajka proto v posuzované věci shledala důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítla.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 30. července 2012

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka