Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2234/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.2234.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.

Numero d'incarto III.ÚS 2234/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint because the submission lacked mandatory lawyer representation and formal completeness. The applicant repeatedly ignored prior warnings about these procedural requirements while pursuing similar cases. The Court deemed further individual warnings ineffective and applied established practice to dismiss the complaint without a hearing.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint lacking mandatory lawyer representation and formal requirements is inadmissible, and the Court may dismiss it without a hearing if the defect persists despite prior warnings.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility procedural defects formal requirements inadmissible submission

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
IV. ÚS 424/09
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of legal representation and failure to cure defects.
I. ÚS 257/09
Constitutional complaint dismissed for failure to cure formal defects within extended time limits.
III. ÚS 765/09
Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory attorney representation and formal filing requirements.
I. ÚS 787/09
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to correct procedural defects within the statutory deadline.
Pl. ÚS 5/09
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for non-compliance with formal requirements and lack of lawyer representation.
III. ÚS 291/09
Constitutional Court dismisses petition for non-compliance with service rules and failure to cure defects.
I. ÚS 467/09
Constitutional Court rejects bias claim against judge who presided over prior constitutional complaints by same petitioner.
I. ÚS 786/09
Constitutional Court rejects bias claim against judge presiding over another case of same petitioner.
II. ÚS 3891/11
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory legal representation requirements.
I. ÚS 2387/08
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to repeated failure to appear with mandatory lawyer representation.
IV. ÚS 2386/08
Constitutional Court dismissed constitutional complaint due to lack of mandatory legal representation and procedural defects.
II. ÚS 713/08
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for lack of legal representation and improper subject matter.
II. ÚS 1638/07
Constitutional complaint dismissed due to repeated formal defects and refusal of legal representation.
III. ÚS 847/07
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.
II. ÚS 1157/12
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to meet mandatory representation requirements under the Constitutional Court Act.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o návrhu stěžovatele P. Č. směřujícímu proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2012 č. j. 5 Aps 7/2011-145, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 15. 6. 2012, označeným jako ústavní stížnost, napadá stěžovatel v záhlaví označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým 1. byla zamítnuta kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2011 č. j. 44 A 53/2010-110, 2. rozhodnuto o nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovaným a 3. nepřiznána ustanovenému zástupci JUDr. Pavlu Černému odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v řízení o kasační stížnosti.

Stěžovatel při podání ústavní stížnosti a připojeného návrhu nebyl (a není) zastoupen advokátem (viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu") a jeho podání za řádný návrh na zahájení řízení proto považovat nelze.

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí, ačkoli byl opakovaně poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz kupříkladu věci ústavních stížností vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 424/09

,

sp. zn. I. ÚS 257/09

,

sp. zn. III. ÚS 765/09

,

sp. zn. I. ÚS 787/09

,

sp. zn. Pl. ÚS 5/09

,

sp. zn. III. ÚS 291/09

,

sp. zn. I. ÚS 467/09

,

sp. zn. I. ÚS 786/09

,

sp. zn. II. ÚS 3891/11

a desítky dalších).

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.

Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se pak setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (§ 63 téhož předpisu, § 104 odst. 2 o. s. ř.) a soudcem zpravodajem ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení shora specifikovaných ustanovení zákona bez jednání odmítl, přičemž jeho rozhodovací praxe je v tomto směru ustálená (srovnej např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 2387/08

,

sp. zn. IV. ÚS 2386/08

,

sp. zn. II. ÚS 713/08

,

sp. zn. II. ÚS 1638/07

,

sp. zn. III. ÚS 847/07

, či

sp. zn. II. ÚS 1157/12

,

sp. zn. I. ÚS 783/12

,

sp. zn. IV. ÚS 1640/12

,

sp. zn. II. ÚS 1638/12

,

sp. zn. III. ÚS 1637/12

a další).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. července 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj