Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 2373/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.2373.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court costs in minor cases as unreasonable.

Numero d'incarto II.ÚS 2373/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling that deemed litigation costs unreasonable. The complainant argued that the court incorrectly applied cost statutes, causing apparent injustice in a minor dispute over public transport fares. The court dismissed the complaint as clearly unfounded, citing its established jurisprudence that such complaints in minor cases are routinely rejected.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as clearly unfounded without a hearing when the applicant's arguments contradict established case law regarding the unreasonableness of costs in minor proceedings.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court litigation costs minor cases unreasonable costs clearly unfounded principles of legal certainty bagatelní věci

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka, soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o. se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábř. 39/51, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 2012 č. j. 162 EC 627/2010-24, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení výroku II. shora uvedeného pravomocného rozsudku obecného soudu pro porušení čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Okresní soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem vyhověl žalobě stěžovatelky, jíž se proti žalované domáhala zaplacení částky ve výši 1 008 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku MHD (výrok I.). Současně uložil žalované povinnost zaplatit stěžovatelce na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč (výrok II.).

Stěžovatelka v ústavní stížnosti vytýká soudu, že o náhradě nákladů řízení rozhodl v rozporu s průběhem řízení i v rozporu s rozhodnutím ve věci. Namítá, že důvodně očekávala, že v případě úspěchu ve sporu jí bude přiznána náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Soud však náklady posoudil jako neúčelně vynaložené, čímž jí přivodil zjevnou nespravedlnost. Je přesvědčena, že soud ustanovení § 142 odst. 1 a § 137 o. s. ř. aplikoval nesprávně a překročil v rozporu s principem právní jistoty meze předvídatelného rozhodování obecných soudů. Jeho postup označuje za svévolný a rozhodnutí považuje za nedostatečně odůvodněné a neodůvodněně zvýhodňující jednu stranu sporu. Poukazuje též na nemožnost uplatnit opravný prostředek proti výroku o náhradě nákladů řízení v bagatelních věcech. Na podporu svých tvrzení pak odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, především na nález ze dne 23. 3. 2012

sp. zn. I. ÚS 3923/11

, a na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008 sp. zn. Cpjn 201/2008.

Argumentačně shodnými ústavními stížnostmi stěžovatelky týkajícími se téže právní problematiky se Ústavní soud ve svých senátech již opakovaně zabýval a rozhodl o nich tak, že je jako zjevně neopodstatněné usneseními odmítl (např.

sp. zn. II. ÚS 1266/12

,

I. ÚS 1340/12

,

III. ÚS 1462/12

). Ani v posuzované věci, kdy napadený výrok je logickým, přezkoumatelným a ústavně konformním způsobem odůvodněn, nemá Ústavní soud důvodu se od této judikatury odchylovat a na závěry z ní plynoucí, jež jsou stěžovatelce známy, proto pro stručnost plně odkazuje. K otázce absence dvoustupňového řízení v tzv. bagatelních věcech se potom Ústavní soud vyjadřuje např. v usnesení ze dne 20. 7. 2010

sp. zn. I. ÚS 967/10

.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. července 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu