Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2074/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.2074.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.

Numero d'incarto III.ÚS 2074/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the petitioner failed to comply with the mandatory requirement for lawyer representation. Although the petitioner claimed representation by an attorney, the complaint itself was drafted and signed solely by the petitioner, violating statutory formalities. The court rejected further warnings as ineffective given the petitioner's prior repeated instructions and knowledge of these strict procedural rules.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law on the Constitutional Court § 30 odst. 1; § 41 písm. b): A constitutional complaint must be filed by a lawyer; failure to meet this mandatory requirement results in dismissal without further opportunity to cure the defect if the party was previously informed.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint procedure formal defects dismissal legal aid rights Constitutional Court rules

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law on the Constitutional Court § 30 odst. 1
Law on the Constitutional Court § 41 písm. b)
Law on the Constitutional Court § 72 odst. 3, 4 a 5
Law on the Constitutional Court § 43 odst. 1 písm. a)

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., zastoupeného Mgr. Renátou Vondrákovou, advokátkou v Jihlavě, Kosmákova 43, proti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 8 Co 421/2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem (dle obsahu zřejmě na zahájení řízení o ústavní stížnosti) ze dne 30. května 2012 se stěžovatel domáhal "zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích pod značkou 8 Co 421/2012" s tím, že postupem uvedeného soudu mu bylo odepřeno právo na právní pomoc.

Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž shledal, že tomu tak není, neboť stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ve svém podání totiž sice uvedl, že je zastoupen advokátkou Mgr. Renátou Vondrákovou, a posléze (prostřednictvím jmenované advokátky) předložil pověření "zastupováním před Ústavním soudem", návrh samotný však byl evidentně sepsán samotným stěžovatelem (a jen jím byl také podepsán).

Není-li splněna podmínka povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepisu ústavní stížnosti advokátem, stanovená fyzickým a právnickým osobám zákonem o Ústavním soudu, Ústavní soud stěžovatele podle § 41 písm. b) téhož zákona vyzve k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Tento postup však není nutný v každém případě. Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle citovaného ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem. Pokud však stěžovateli dříve (v předchozích řízeních) poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, jeví se setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení jednak neefektivním a formalistickým, jednak to ve své podstatě představuje obcházení lhůt stanovených v § 72 odst. 3, 4 a 5 zákona o Ústavním soudu, neboť zákonná šedesátidenní lhůta je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti, přičemž její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k doplňování návrhu či odstraňování jeho vad stěžovatele zvýhodňuje oproti ostatním, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Z mnoha řízení, jichž se stěžovatel u Ústavního soudu účastnil, plyne, že byl Ústavním soudem opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučován. Byl-li tedy opakovaně a dostatečně informován o tom, že je mj. nezbytné, aby k podané ústavní stížnosti byla nejen přiložena plná moc advokáta, který by stěžovatele v řízení před Ústavním soudem zastupoval, ale také aby ústavní stížnost samotná byla sepsána advokátem, musel si být rovněž v okamžiku podání nyní posuzované ústavní stížnosti vědom zákonem předvídaných požadavků na (tyto) obsahové a formální náležitosti takového návrhu. Současně bylo stěžovateli známo výše prezentované stanovisko, takže si musel být vědom rovněž toho, že jeho ústavní stížnost může být bez dalšího odmítnuta (z poslední doby viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2011

sp. zn. IV. ÚS 2431/11

).

Za dané situace, kdy lze považovat za zcela neúčelné, aby Ústavní soud stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, nezbylo mu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. července 2012

Jiří Mucha v. r.

soudce Ústavního soudu