Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 2154/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.2154.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses repeated constitutional complaints regarding travel fare reimbursement as manifestly unfounded.

Numero d'incarto II.ÚS 2154/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling denying full reimbursement of litigation costs. The complainant argued that the court's repeated refusal to award costs violated her right to a fair trial, yet the court found the arguments identical to those in numerous prior cases. Consequently, the court rejected the complaint as manifestly unfounded under § 43(2)(a) of the Constitutional Court Act, noting the complainant's persistent failure to provide new legal reasoning.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 34, 72, 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint as manifestly unfounded when the complainant repeats identical arguments without new legal reasoning or evidence in substantially the same case.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint manifestly unfounded litigation costs repeated arguments fair trial rights reimbursement denial Czech Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 34, 72 and following of the Constitutional Court Act No. 182/1993 Coll.
§ 43(2)(a) of the Constitutional Court Act No. 182/1993 Coll.
§ 43(3) of the Constitutional Court Act No. 182/1993 Coll.
Article 36(1) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 90 of the Constitution

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti GRATO spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 133 EC 637/2010-30 ze dne 29. března 2012 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje náležitosti ustanovení § 34, 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i ustanovení čl. 90 Ústavy.

Stěžovatelka je přesvědčena, že k zásahu do jejích ústavně garantovaných práv došlo tím, že příslušný soud jí nepřiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, když shledal, že tyto náklady nebyly účelně vynaloženy.

Ústavní soud zjistil, že ze strany stěžovatelky se jedná o další ústavní stížnost směřující proti rozhodnutí o částce 1 008 Kč ve věci nároku z nezaplaceného jízdného a s ním související přirážky. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě, který k právu stěžovatelky na náhradu nákladů řízení opakovaně zastává tytéž právní názory, jež v různé obdobě přejímá do rozhodnutí o dalších, obsahově identických sporech, které se odlišují jen v osobě žalovaného a okolností, za nichž k jízdě bez platného jízdního dokladu došlo. Stěžovatelka ve svých ústavních stížnostech proti těmto rozhodnutím rovněž opakovaně zastává tytéž právní názory, přičemž Ústavní soud v řadě svých usnesení stěžovatelku seznámil se svým neměnným postojem k přístupu Okresního soudu v Ostravě v otázce náhrady nákladů řízení právě ve vztahu ke stěžovatelce, v nichž objasnil, proč její argumentace nemůže obstát, resp. proč nelze úspěšně ústavní konformitu takových rozhodnutí zpochybnit. Ústavní soud pokládá za zbytečné, aby své stanovisko v podstatě mechanicky přebíral (jak to dosud učinil v několika rozhodnutích) do dalších rozhodnutí v těchto věcech, a tudíž na ně pro stručnost odkazuje.

Ve světle řečeného tak Ústavní soud musil opět odmítnout ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 28. června 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu