Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2252/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.2252.12.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed due to failure to meet mandatory attorney representation requirements under the Constitutional Court Act.

Numero d'incarto IV.ÚS 2252/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by JUDr. Z. A. against a Supreme Administrative Court decision. The applicant failed to appear with mandatory legal counsel, a requirement explicitly mandated by the Constitutional Court Act. The court rejected the complaint because the applicant had previously been warned about this procedural defect in multiple prior cases without success.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if the applicant fails to be represented by an attorney, even if prior warnings were given.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory attorney representation constitutional complaint dismissal procedural prerequisites Constitutional Court Act legal counsel requirement repeated warnings procedural defect

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
law no. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Z. A., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 14/2012-32 ze dne 12. 4. 2012 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však zastoupen advokátem není.

Stěžovatel se již vícekrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorňován s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. např.

sp. zn. I. ÚS 1966/09

,

sp. zn. IV. ÚS 1796/09

a další).

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Uvedené je ostatně stěžovateli známo i vzhledem k usnesením Ústavního soudu

I. ÚS 3242/09

či

II. ÚS 1536/10

vydaných v jeho věcech.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2012

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj