Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2080/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.2080.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding denial of legal representation costs in minor civil case.

Numero d'incarto IV.ÚS 2080/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling denying reimbursement for legal representation costs. The plaintiff argued that the court's decision to deny these costs constituted a violation of her constitutional rights due to apparent injustice in a minor dispute. The court held that the district court's reasoning was logical, reviewable, and constitutionally compliant, noting that constitutional complaints in minor cases are generally excluded except for extreme errors.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu; Ústava ČR: Ústavní soud odmítá ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, pokud obecný soud dostatečně a logicky odůvodnil rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v bagatelní věci bez extrémního zásahu do základních práv.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal legal representation costs minor civil case procedural justice Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Article 36(1) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 90 of the Constitution of the Czech Republic
Article 83 of the Constitution of the Czech Republic
Article 81 of the Constitution of the Czech Republic
Article 82 of the Constitution of the Czech Republic
Section 43(2)(a) of the Law on the Constitutional Court
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.
Section 43(3) of the Law on the Constitutional Court
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., se sídlem v Mariánských Lázních, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, směřující proti nákladovému výroku rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 135 EC 168/2010-34 ze dne 29. února 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení jejího ústavně zaručeného práva dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásady vyjádřené v čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhala zrušení v záhlaví uvedeného výroku rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Ostravě rozsudkem č. j. 135 EC 168/2010-34 ze dne 29. února 2012 uložil žalovanému D. P. (dále jen "žalovaný") zaplatit stěžovatelce částku ve výši 1.008,- Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení a na náhradě nákladů řízení částku 300,- Kč.

Stěžovatelka se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 26. září 2005 na lince č. 9 MHD provozované Dopravním podnikem v Ostravě bez jízdního dokladu a neuhradil jízdné ve výši 8,- Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.000,- Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností Dopravní podnik Ostrava a. s. a společností Freedom Investment s. r. o. a smlouvy mezi společností Freedom Investment s. r. o. a stěžovatelkou došlo k postoupení pohledávky, v důsledku čehož se stěžovatelka stala řádným věřitelem z pohledávky za žalovanou.

Náhradu nákladů řízení přiznal soud stěžovatelce pouze za zaplacený soudní poplatek, avšak nepřiznal jí náhradu nákladů za právní zastoupení, které nepovažoval za účelně vynaložené. Uvedl, že stěžovatelka proti žalovanému podala k témuž soudu nejméně jednu další žalobu o zaplacení jízdného a přirážky k němu, obě tyto pohledávky byly na stěžovatelku postoupeny jednou smlouvou, a proto podle soudu měla stěžovatelka možnost obě uplatnit jednou žalobou, přičemž náklady právního zastoupení by zůstaly stejné. Pokud stěžovatelka žalovala pohledávky samostatně (a ne najednou), dovodil soud, že tak učinila právě kvůli možnosti přiznání nákladů právního zastoupení vícekrát. Takové uplatnění práva však soud považoval za jeho zneužití, a proto mu neposkytl ochranu a stěžovatelce náhradu nákladů právního zastoupení nepřiznal.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména namítala, že soud jí měl přiznat mimo částky 300,- Kč, představující náklady na zaplacený soudní poplatek, i náklady řízení vynaložené na právní zastoupení. Podle názoru stěžovatelky Okresní soud v Ostravě svým rozhodnutím přivodil stěžovatelce zjevnou nespravedlnost, když posoudil její náklady řízení jako neúčelně vynaložené.

Ústavní soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že Okresní soud v Ostravě se otázkou náhrady nákladů řízení velmi podrobně zabýval a jeho vydané rozhodnutí je pak logickým, přezkoumatelným a ústavně konformním způsobem odůvodněno, a to zcela v souladu s judikaturou Ústavního soudu dostupnou na internetových stránkách http://nalus.usoud.cz.

Již ve své dřívější rozhodovací praxi dal Ústavní soud najevo, že v případech tzv. bagatelních věcí je ústavní stížnost v podstatě vyloučena s výjimkou zcela extrémních pochybení obecného soudu přivozujících zřetelný zásah do základních práv stěžovatelů. Zde je rovněž nutno opakovaně připomenout, že při posuzování problematiky náhrady nákladů řízení postupuje Ústavní soud velmi zdrženlivě a výrok o náhradě nákladů řízení ruší pouze výjimečně. V posuzované věci Ústavní soud kvalifikované pochybení, jež by s ohledem na výše uvedené bylo způsobilé zapříčinit porušení práv stěžovatelky, neshledal.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci okresním soudem jsou výrazem jeho nezávislého rozhodování (čl. 81 a čl. 82 Ústavy) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení namítaných základních práv stěžovatelky zaručených ústavním pořádkem České republiky. Okresní soud se danou věcí dostatečně zabýval a dostatečně rozvedl též důvody, pro které stěžovatelce náhradu nákladů nepřiznal. Ústavní soud, nemaje potřebu cokoli dodávat, na tyto důvody pouze odkazuje. V této souvislosti Ústavní soud dále poznamenává, že právě projednávaná ústavní stížnost je typově podobná i rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu ve věci společnosti Bazcom, a. s. (srov. zejm. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 2777/11

ze dne 27. prosince 2011 a sp. zn. I ÚS 3679/11 ze dne 11. ledna 2012), kde Ústavní soud svoje postoje k tomuto typu sporů vyjádřil opakovaně a náležitě.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 18. června 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu