Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1602/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.1602.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as lower courts correctly applied law regarding vehicle impoundment. The appeal is rejected because the Constitutional Court lacks jurisdiction to review ordinary court decisions. The Constitutional Court rejects the appeal as clearly unfounded, noting that lower courts properly applied the law regarding vehicle impoundment and the claimant failed to prove significant reasons for non-removal. The Court declines to intervene in ordinary court decisions unless constitutional rights are violated, which is not the case here. The appeal is dismissed under Section 43(2)(a) of the Constitutional Court Act. The Constitutional Court rejects the appeal as clearly unfounded, noting that lower courts properly applied the law regarding vehicle impoundment and the claimant failed to prove significant reasons for non-removal. The Court declines to intervene in ordinary court decisions unless constitutional rights are violated, which is not the case here. The appeal is dismissed under Section 43(2)(a) of the Constitutional Court Act.

Numero d'incarto IV.ÚS 1602/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by V. H. against lower court rulings in a traffic fine case. The applicant argued that the courts failed to adequately address a 'liberation reason' under the Road Traffic Act and violated his property rights. The Court rejected the appeal as clearly unfounded, stating it lacks jurisdiction to review ordinary court decisions absent a violation of constitutional rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Section 43 of the Constitutional Court Act; The Constitutional Court is not empowered to intervene in the decision-making activity of ordinary courts unless they violate constitutionally guaranteed rights or freedoms.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint ordinary court jurisdiction vehicle impoundment property rights violation liberation reason Section 43 Constitutional Court Act unfounded appeal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Nalézacímu i odvolacímu soudu stěžovatel vytkl, že se dostatečně nevypořádaly s námitkou prokázaného liberačního důvodu dle § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti V. H., zastoupeného JUDr. Táňou Diršmidovou, advokátkou, AK se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábř. 383/58, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2012 č. j. 28 Co 514/2011-82 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 1. 2011 č. j. 11 C 196/2010-34 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Návrhem doručeným Ústavnímu soudu osobně dne 30. 4. 2012 se V. H. (dále jen "žalovaný" nebo "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v řízení o zaplacení 138 450 Kč s příslušenstvím.

II. Z napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Dne 26. 1. 2011 Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen "nalézací soud") žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci ve stanovené lhůtě částku 1 450 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 137 000 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

Dne 1. 2. 2012 Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") k odvolání žalobce a žalovaného rozsudek nalézacího soudu ve vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení potvrdil (výrok I.), řízení o odvolání žalobce zastavil (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).

III. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno základní právo vlastnit majetek zaručené v čl. 11 odst. 1, čl. 4 odst. 1 a 4 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Nalézacímu i odvolacímu soudu stěžovatel vytkl, že se dostatečně nevypořádaly s námitkou prokázaného liberačního důvodu dle § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Poukázal též na povinnost vrátit vozidlo zpět na místo, odkud bylo odtaženo a relevantní rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího soudu.

IV. Ústavní soud shledal ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou z následujících důvodů.

Ústavní soud konstantně připomíná, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy a není další pravidelnou přezkumnou instancí jejich rozhodnutí s výjimkou případu - což však projednávaná věc není - kdy postup obecných soudů mohl porušit ústavně zaručená práva či svobody [srov. např. nález ze dne 29. 5. 1997

sp. zn. III. ÚS 31/97

, N 66/8 SbNU 149 (161)].

Skutková zjištění a o ně se opírající právní závěry soudů jsou z hlediska zachování kautel ústavnosti zcela akceptovatelné; nenesou znaky protiústavní nepředvídatelnosti v soudním rozhodování, svévole, extrémního interpretačního vykročení, iracionality či jiného porušení zásad procesní spravedlivosti. Nalézací i odvolací soud v odůvodnění svých rozhodnutí zřetelně uvedly důvody pro svůj závěr, že žalovanému se nepodařilo prokázat existenci závažných důvodů (tj. liberačního důvodu zakotveného v § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), které mu znemožnily včasné odstranění silničního vozidla. Maje stěžovatelem naříkaná rozhodnutí za ústavně souladná, může Ústavní soud na jejich ústavně akceptovatelná odůvodnění plně odkázat.

S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu