Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1916/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.1916.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding refusal of litigation costs as unreasonable.

Numero d'incarto IV.ÚS 1916/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court's decision denying litigation costs. The company argued that the refusal violated its fundamental rights and exceeded the predictability of judicial decisions, citing previous rulings. The court found the complaint clearly unfounded, noting that the district court's reasoning was constitutionally acceptable and consistent with established case law.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court rejects a constitutional complaint as clearly unfounded when no evidence exists of an unjustified interference with constitutionally guaranteed rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint litigation costs unreasonable decision fundamental rights predictability of law Czech Constitutional Court refusal of costs

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 odst. 2 písm. a) of the Act on the Constitutional Court
Art. 36 odst. 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Art. 90 of the Constitution

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
IV. ÚS 985/12
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding civil court's award of legal aid costs in a minor dispute case.
I. ÚS 1236/07
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně - ze dne 17. října 2007 ve věci ústavní stížnosti SETTO logistika, s. r. o., proti části výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2007 sp. zn. 22 Co 247/2006, který zní "ve výroku o nákladech řízení pod bodem II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává", a proti výroku III. téhož rozsudku, který zní "žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení".
I. ÚS 257/05
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 20. prosince 2005 ve věci ústavní stížnosti M. P. proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 23 Co 631/2004-479 ze dne 22. 2. 2005, kterým mj. nebyla přiznána žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení.
I. ÚS 191/06
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 13. září 2006 ve věci ústavní stížnosti P. M. proti výroku II. usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2005 č. j. 26 C 14/2005-32 a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 25. 11. 2005 č. j. 40 Co 1305/2005-43, jimiž stěžovatelce nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.
I. ÚS 3923/11
Constitutional Court joins multiple related constitutional complaints into a single proceeding for efficiency.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně zpravodajky Michaely Židlické ve věci stěžovatelky GRATO spol. s r. o., Palackého 796/57a, Mariánské Lázně, právně zastoupené advokátkou Mgr. Ivanou Sládkovou, Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 3. 2012 sp. zn. 134 EC 309/2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 23. 5. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení výroku II. výše citovaného usnesení okresního soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II. Ústavní stížností napadeným usnesením byla stěžovatelce přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 300,- Kč s tím, že soud nepřiznal žalovanému k úhradě náklady řízení podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, protože je nepovažoval za účelně vynaložené.

Stěžovatelka s tímto postupem zásadně nesouhlasí, neboť musí platit náklady na tým svých zaměstnanců, příslušný software, nájemné a odbornou pomoc advokáta. Stěžovatelka musí platit soudní poplatek i v situaci, kdy je žalobní petit naprosto stejný a nemůže se spolehnout na to, že tento nutně vynaložený výdaj jí bude, jako vítězné straně, uhrazen. Příslušný okresní soud své rozhodnutí o výrazném snížení nákladů řízení nijak neodůvodnil. Ústavní stížností napadené usnesení dle stěžovatelky překročilo meze předvídatelného rozhodování obecných soudů. Stěžovatelka dále upozornila na nález Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 1236/07

,

I. ÚS 257/05

,

I. ÚS 191/06

a nově též

sp. zn. I. ÚS 3923/11

. Dle náhledu stěžovatelky došlo v předmětném případě k zásahu do jejího základního práva garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny a stejně tak došlo k porušení ustanovení čl. 90 Ústavy.

III. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Čtvrtý senát Ústavního soudu se již v minulosti po skutkové i právní stránce obdobnou argumentací stěžovatelky zabýval, a to v usnesení

sp. zn. IV. ÚS 985/12

ze dne 26. 3. 2012 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), přičemž shledal, že závěr okresního soudu vedoucí k nepřiznání uplatněných nákladů řízení, jakož i postup, jímž okresní soud k tomuto závěru dospěl, je z hlediska ústavněprávního plně akceptovatelný. Od tohoto hodnocení neměl Ústavní soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci, proto na citované rozhodnutí pro stručnost v plném rozsahu odkazuje.

Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, nezbylo mu než její ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. května 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu