Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1735/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.1735.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to exhaust legal remedies and lack of public interest.

Numero d'incarto II.ÚS 1735/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a regional court's decision denying his invalidity pension. The applicant argued for a full pension retroactively and requested exemption from court costs due to financial hardship. The court dismissed the complaint because the applicant failed to file a cassation appeal within the statutory two-week period and did not meet the criteria for an exception based on significant public interest.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all legal remedies, unless the complaint significantly exceeds the applicant's own interests and is filed within one year of the relevant event.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility cassation appeal deadline public interest exception invalidity pension rights legal costs exemption procedural prerequisites

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
§ 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
Důvod k postupu dle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu pak není v dané věci dán, stejně jako nejsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 83 tohoto zákona.
§ 83 zákona o Ústavním soudu
§ 102 s. ř. s.
2012, proti němuž měl stěžovatel možnost podle ustanovení § 102 s. ř. s. podat ve lhůtě dvou týdnů po doručení napadeného rozhodnutí (§ 106 odst.
§ 106 odst. 2 s. ř. s.
podat ve lhůtě dvou týdnů po doručení napadeného rozhodnutí (§ 106 odst. 2 s. ř. s.) kasační stížnost.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. V., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2012 č. j. 43 Ad 55/2011-39, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 5. 2012 stěžovatel brojí proti v záhlaví citovanému rozsudku obecného soudu pro zásah do jeho ústavně zaručených práv.

Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 3. 2011 č. j. 641 018 007/48091-VD, jímž žalovaná zamítla stěžovatelovy námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 16. 11. 2010, kterým mu odňala invalidní důchod.

Stěžovatel se u Ústavního soudu domáhá projednání a objektivního posouzení případu a požaduje nápravu, tj. přiznání plného invalidního důchodu zpětně od data, kdy se jej domáhá. Současně žádá o prominutí nákladů a poplatků spojených s předmětným soudním řízením i s ústavní stížností s odůvodněním, že se dlouhodobě nachází v hluboké hmotné sociální nouzi.

Dříve než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě k takovému závěru nedospěl.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný či mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), tak i jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatňováním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Výjimku z tohoto pravidla pak mj. představuje ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, které stanoví, že Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

V daném případě ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě vydanému dne 29. 3. 2012, proti němuž měl stěžovatel možnost podle ustanovení § 102 s. ř. s. podat ve lhůtě dvou týdnů po doručení napadeného rozhodnutí (§ 106 odst. 2 s. ř. s.) kasační stížnost. O této skutečnosti byl stěžovatel ostatně v předmětném rozsudku náležitě poučen.

Je tedy zjevné, že stěžovatel nesplnil podmínku vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva ve výše uvedeném smyslu poskytuje, přičemž není splněno ani kritérium podstatného přesahu vlastních zájmů stěžovatele ve smyslu § 75 odst. 2 písm. a) o Ústavním soudu (k výkladu těchto pojmů srov. např. Wagnerová, E. a kol. Zákon o Ústavním soudu s komentářem. ASPI, Praha 2007, s. 387).

S ohledem na výše uvedené soudci zpravodaji nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, aniž by stěžovatele vyzýval k odstranění vad návrhu ve smyslu § 41 písm. b) citovaného zákona.

Pokud jde o požadavek stěžovatele, aby mu byly "prominuty náklady a poplatky spojené s předmětným soudním řízením a s ústavní stížností", je nutno konstatovat, že k takovému rozhodnutí zákon Ústavní soud neopravňuje. Důvod k postupu dle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu pak není v dané věci dán, stejně jako nejsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 83 tohoto zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2012

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj