Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 677/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.677.12.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as filed after the 60-day deadline and deemed obviously unfounded.

Numero d'incarto III.ÚS 677/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint, ruling it inadmissible due to a missed filing deadline. The applicant argued that criminal proceedings violated his rights under the Charter of Fundamental Rights and Laws, claiming procedural errors and incorrect damage assessment. The court dismissed the complaint because it was submitted late and found the underlying claims to be obviously unfounded based on prior court decisions.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law on Constitutional Protection of Citizens' Rights; Constitutional complaints must be filed within 60 days of the final decision and are rejected if obviously unfounded.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Protection Statute of Limitations Obviously Unfounded Criminal Proceedings Fundamental Rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.
Důvodem k odmítnutí stížnosti je také zjištění, že návrh byl podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatele K. S., zastoupeného Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem Praha 1, Národní 28, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. listopadu 2011 č. j. 7 Tdo 1270/2011-74, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února 2011 sp. zn. 5 To 98/2010 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. října 2010 sp. zn. 2 T 5/2010, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že dle jeho přesvědčení orgány činné v trestním řízení nepostupovaly v jeho průběhu v souladu s § 2 odst. 5 a 6 trestního řádu, výše škody, k jejíž náhradě jej soud zavázal, byla nesprávně stanovena, konečně pak řízení neprobíhalo před místně příslušnými soudy. Poukázal na jednání předcházející nařízení exekuce k uspokojení pohledávky ve výši 120.000.000,- Kč, když všechny úkony týkající se poškozeného probíhaly na základě dohody s ním, neměl v úmyslu uvádět jej v omyl, naopak plnil přesně to, co mu slíbil. Proto tedy nelze jeho jednání kvalifikovat jako trestný čin podvodu, pro který byl podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen. Dále vyslovil své podezření z porušování zákonů a "machinací" třetích osob a orgánů činných v trestním řízení v předmětné věci v průběhu celého trestního řízení, toto podezření uvedl i v podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona i v dopise ministru spravedlnosti.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným oprav opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí stížnosti je také zjištění, že návrh byl podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud důvodně konstatoval, že stěžovatel v dovolacím řízení uplatnil námitky shodné s těmi, jež uplatnil v řízení odvolacím, soudy obou stupňů se s nimi dostatečně a správně vypořádaly a v odůvodnění svého usnesení vyčerpávajícím způsobem vyložil proč, s poukazem na obsah dovolání, na závěry vrchního soudu obsažené v jeho rozsudku ze dne 16. února 2011, dále mj. na § 265b odst. 1 a § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, jakož i na svou judikaturu, shledal dovolání obviněného zjevně neopodstatněným. Na toto odůvodnění lze proto v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byly návrhy směřující proti usnesení Nejvyššího soudu a rozsudkům předcházejícím odmítnuty jako zjevně neopodstatněné [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. května 2012

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu