Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 1595/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.1595.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses taxpayer's claim that tax penalty proceedings violated constitutional rights.

Numero d'incarto III.ÚS 1595/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the Constitutional complaint filed by Servis Leasing a.s. against administrative court rulings regarding a VAT penalty. The taxpayer argued that lower courts failed to consider a prior 2010 decision that had annulled an earlier penalty assessment, claiming this violated their constitutional rights. The court determined the complaint was clearly unfounded because the higher administrative court correctly evaluated the entire tax dispute as a whole, noting that the VAT liability underlying the penalty had been legally established in a subsequent 2011 ruling.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are rejected when the challenged decision is clearly unfounded, particularly when the reviewing court properly assessed the case as a whole and the taxpayer's rights were not substantively infringed.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional complaint VAT penalty tax dispute administrative review constitutional rights procedural fairness clearly unfounded

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatelky Servis Leasing a. s., IČ: 60196971, se sídlem Václava Řezáče 315, 434 01 Most, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Janáčkovo nábřeží č. 39/51, 150 00 Praha 5, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2012 č. j. 7 Afs 26/2011-103 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. ledna 2011 č. j. 10 Ca 106/2008-64, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v její daňové věci a tvrdila, že jimi byla dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech, zakotvených v čl. 11 odst. 5 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Označeným rozsudkem Městský soud v Praze zamítl žalobu navrhovatelky směřující proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 28. 2. 2008 č. j. 3105/08-1500-108439, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 4 ze dne 27. 9. 2007 č. j. 303220/07/004515/6965. Tímto rozhodnutím byl navrhovatelce sdělen předpis penále na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období od 1. 9. do 30. 9. 2002 ve výši 2 414 945,- Kč. Kasační stížnost navrhovatelky do předmětného rozsudku Městského soudu v Praze Nejvyšší správní soud posléze ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítl.

Navrhovatelka obecným soudům vytkla, že v rámci rozhodování o její žalobě a následně kasační stížnosti nepřihlédly z pohledu § 75 odst. 1 s. ř. s. k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2010 č. j. 8 Ca 235/2007-90, jímž bylo zrušeno rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 22. května 2007 č. j. 8467/07-1300-108624, kterým finanční ředitelství zamítlo odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 4 ze dne 24. května 2006 č. j. 185771/06/004515/6965, s nímž (jeho obsahem) je vyměření penále (teprve v návaznosti na primární povinnost) akcesoricky spjato a logicky odůvodněno, když penále sleduje osud daně. Vycházeje z tohoto blíže rozvedeného tvrzení, domáhala se navrhovatelka, aby Ústavní soud v záhlaví označené rozsudky obecných soudů nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z judikatury Ústavního soudu (srov. kupř. nález

sp. zn. III. ÚS 191/06

, dostupný na http://www.nalus.usoud.cz) se podává, že každý proces je přirozeně třeba v uvažovaných jedinečných souvislostech pojímat jako celek (in globo).

Z pohledu procesu a jeho spravedlnosti jako celku odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu pod aspektem ústavně zaručených základních práv navrhovatelky a jejich materiálního pojetí takto co do konečného výsledku (v relaci k její námitce) obstojí; Nejvyšší správní soud vzal totiž při rozhodování o kasační stížnosti v úvahu, že rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19. dubna 2011 č. j. 4746/11-1300-108624 byla daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2002 (právní podklad penále) pravomocně doměřena, neboť jím bylo odvolání navrhovatelky do rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 4 ze dne 24. května 2006 č. j. 185771/06/004515/6965 zamítnuto a toto rozhodnutí potvrzeno.

Pro uvedené bylo o ústavní stížnosti mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. května 2012

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu