Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1451/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.1451.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as inadmissible due to exhaustion of ordinary remedies via confusion lawsuit.

Numero d'incarto II.ÚS 1451/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by J. M. against the Regional Court's dismissal of her appeal. The applicant argued she had complied with the court's notice to cure defects by submitting a corrected appeal via registered mail before the notice was issued. The court ruled that since the applicant claimed a procedural error warranting a lawsuit for confusion, she must exhaust this ordinary remedy first. Consequently, the complaint was deemed inadmissible because the Constitutional Court acts only subsidiarily after all other legal avenues are exhausted.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law on the Constitutional Court § 43; Law on Civil Procedure § 229: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted ordinary remedies, such as a lawsuit for confusion, to address alleged procedural defects.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility exhaustion of remedies lawsuit for confusion subsidiary nature of constitutional review procedural defects in appeal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Law No. 99/1963 Coll. on Civil Procedure

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. M., zastoupené JUDr. Miroslavem Opatrným, advokátem advokátní kanceláře v Kladně, T. G. Masaryka 293, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2012 čj. 25 Co 385/2011-86, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 26 odst. 1, čl. 28 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy ČR, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo odmítnuto její odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 8. 6. 2011 čj. 5C 10/2011-53, neboť stěžovatelka přes výzvu soudu neodstranila vady odvolání tak, aby bylo projednatelné.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že výzvě soudu k odstranění vad ve lhůtě vyhověla, neboť již před doručením výzvy dne 29. 11. 2011 své odvolání doplnila podáním zaslaným soudu doporučenou zásilkou dne 26.10.201. V současné době probíhá šetření ohledně doručení zásilky. Stěžovatelka uvádí, že nesrovnalosti s doručováním zakládají zřejmě důvody obnovy řízení, ústavní stížnost však podává z opatrnosti.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.

Od 1. 1. 2001 je procesním opravným prostředkem také žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu § 229 odst. 4 o. s. ř. napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (dle ustanovení § 218, § 218a nebo podle § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř.) nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

Tvrdí-li stěžovatelka v ústavní stížnosti, že ze strany odvolacího soudu byl učiněn vadný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto, měla dosáhnout přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu v rámci řízení u obecných soudů, ještě před podáním ústavní stížnosti. Ústavní stížnost má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a do jejich činnosti může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení některých základních práv a svobod stěžovatele a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy samými.

Za situace, kdy stěžovatelka tvrdí, že došlo k pochybení, které zakládá možnost domáhat se ochrany jejich práv prostřednictvím uplatnění žaloby pro zmatečnost, nezbylo Ústavnímu soudu než posoudit ústavní stížnost jako nepřípustnou.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. května 2012

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj