Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 1328/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.1328.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded regarding administrative court's proportionality review.

Numero d'incarto III.ÚS 1328/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against the Supreme Administrative Court's judgment. The applicant argued that the Supreme Administrative Court failed to adequately address his arguments regarding the proportionality principle and violated several constitutional rights. The Court concluded that the Supreme Administrative Court's reasoning was sufficient, logical, and free from arbitrariness, thus rejecting the claim of a violation of constitutional safeguards.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are clearly unfounded when the lower court's reasoning is sufficient, logical, and does not exhibit arbitrariness.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint clearly unfounded proportionality principle administrative law constitutional safeguards

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatele Ing. R. N., zastoupeného JUDr. Ing. Michalem Matějkou, advokátem se sídlem Klimentská 46, 110 01 Praha 1, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. ledna 2012 č. j. 9 Ao 8/2011-68, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

V záhlaví označeným rozsudkem Nejvyšší správní soud (I.) zamítl návrh stěžovatele na zrušení nařízení hl. m. Prahy č. 11/2007 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vymezují oblasti hlavního města Prahy, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určité úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, ve znění pozdějších předpisů, (II.) odmítl návrh na zrušení usnesení rady hl. m. Prahy č. 564 ze dne 5. května 2009 a (III.) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Toto rozhodnutí napadl stěžovatel formálně bezvadnou ústavní stížností a tvrdil, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a ústavních kautel zakotvených v čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 14 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel zevrubně kritizoval způsob, jímž se Nejvyšší správní soud vypořádal s argumenty obsaženými v jeho návrhu, přičemž jej označil za nedostatečný, neodpovídající jeho námitkám a nerespektující co do učinění finálního úsudku jednotlivé komponenty principu proporcionality. Své námitky (návrhové body) předložené Nejvyššímu správnímu soudu opětovně předestřel v ústavní stížnosti a domáhal se, aby Ústavní soud v záhlaví uvedený rozsudek nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Názoru stěžovatele, že se Nejvyšší správní soud náležitě nevypořádal s argumenty, jimiž svůj návrh podložil, Ústavní soud nepřisvědčil. Po přezkoumání obsahu odůvodnění napadeného rozsudku dospěl k závěru, že Nejvyšší správní soud respektoval shora označené kautely plynoucí z ústavního pořádku. Své závěry v kontextu relevantních námitek stěžovatele způsobem nevykazujícím prvky svévole a pohybujícím se v rámci logicky akceptovatelného argumentačního pole dostatečně a náležitě odůvodnil. Přesvědčivě reagoval na argumenty stěžovatele, jež jsou rovněž opětovně formulovány v ústavní stížnosti, pročež na obsah napadeného rozsudku, jež je takto výrazem nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR), postačí odkázat.

Ústavní stížnost byla za této situace posouzena jako zjevně neopodstatněná a rozhodnuto o ní, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. května 2012

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu