Constitutional complaint dismissed due to late filing after three-year delay in lower court service of judgment.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's complaint regarding a three-year delay in serving a criminal judgment by the District Court. The applicant argued this violated fair trial rights and prevented access to statutory leniency provisions. The Court dismissed the complaint because the statutory 60-day filing period expired upon service of the final appeal decision, not the later summons to serve the sentence.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court must reject a complaint filed after the mandatory 60-day period following service of the final judicial decision, regardless of subsequent procedural delays.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl ve věci stěžovatele M. K., právně zastoupeného Mgr. Viktorem Šupem, advokátem se sídlem Bratří Čapků 24, Praha 10, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. 5. 2008 sp. zn. 16 T 84/2007 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2008 sp. zn. 61 To 267/2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 13. 5. 2008 sp. zn. 16 T 84/2007 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2008 sp. zn. 61 To 267/2008 odsoudil stěžovatele za trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 trestního zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Odvolání stěžovatele proto bylo usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. 61 To 267/2008 ze dne 17. 7. 2008 zamítnuto.
Usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele, bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 6 doručeno dne 24. 7. 2008. Obvodní soud pro Prahu 6 doručil toto usnesení obhájci stěžovatele až dne 25. 7. 2011, tedy po třech letech od rozhodnutí městského soudu a doručení tohoto rozhodnutí obvodnímu soudu. Poté byl stěžovatel tímto soudem vyzván k nastoupení trestu, a to nejpozději do 3. 12. 2011 a tato výzva opatřená datem 21. 7. 2011 byla stěžovateli doručena až dne 2. 11. 2011.
Stěžovatel se u Ústavního soudu domáhá ochrany, neboť je přesvědčen, že výše popsaným postupem obvodního soudu bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu a spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a právo na zákonný postup orgánů státní moci podle čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 11 odst. 5 Listiny. Porušení citovaných ustanovení spatřuje stěžovatel v tom, že v důsledku neodůvodněných průtahů zapříčiněných Obvodním soudem pro Prahu 6 bez ingerence stěžovatele by měl vykonat trest až po více jak třech letech od jeho uložení. Takový postup je v rozporu se základními zásadami trestního práva a účel sledovaný zákonem zcela postrádá smysl, když pachatel by měl být za své jednání co nejrychleji odsouzen a potrestán. Liknavým postupem Obvodního soudu pro Prahu 6, zejména doručením výzvy k nástupu trestu až po téměř šesti měsících od pravomocného rozhodnutí, byla stěžovateli odňata možnost využít dobrodiní zákona zakotvené v ustanovení § 322 případně § 323 trestního řádu.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.
Jak vyplývá z přiložené doručenky, bylo poslední rozhodnutí ve věci stěžovatele, tedy usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2008 sp. zn. 61 To 267/2008, doručeno obhájci stěžovatele doručeno již dne 25. 7. 2011, přičemž ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 11. 11. 2011. Z uvedeného je zcela zřejmé, že ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené zákonem. Pokud měl pak stěžovatel za to, že lhůta k podání ústavní stížnosti se může odvíjet až ode dne doručení výzvy k nastoupení trestu (2. 11. 2011), pak se mýlil. Uvedená výzva vychází z pravomocného rozhodnutí obecného soudu a nemá charakter rozhodnutí, které by mohlo být zrušeno Ústavním soudem.
Závěrem nelze než vyslovit údiv nad tím, že, pokud jsou údaje poskytnuté stěžovatelem správné, usnesení odvolacího soudu bylo obhájci stěžovatele prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6 doručeno s průtahy čítajícími tři roky, k čemuž nebyl ze strany doručujícího soudu žádný relevantní důvod.
Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout. S ohledem na výsledek řízení neměl Ústavní soud důvod vyhovět návrhu stěžovatele na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. dubna 2012
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj