Constitutional complaint dismissed because petitioner filed it as an unauthorized third party regarding their daughter's case.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by the petitioner against a district court ruling. The petitioner attempted to challenge the decision as a third party regarding their daughter, who was the actual plaintiff in the underlying proceedings. The court rejected the complaint because the petitioner was clearly unauthorized to file it under the relevant statute.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb.; A constitutional complaint filed by a person clearly unauthorized to do so, such as a third party without standing, must be rejected.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. dubna 2012 ve věci navrhovatele J. T., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. března 2010 č. j. 35 C 177/2009-46, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatel napadl v záhlaví označený rozsudek Okresního soudu v Ostravě. Uvedl, že tak činí v záležitosti dcery J. S., která mělo v daném soudním řízení postavení žalobkyně; což dokládá i obsah tohoto rozhodnutí. V návrhu podrobil postup obecného soudu kritice a domáhal se "nápravy".
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. V souvislostech obsahu návrhu stěžovatele sluší se zdůraznit, že jde o zákonný příkaz adresovaný Ústavnímu soudu.
Dle § 72 odst. 1 písm. a) citovaného zákona je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Z uvedeného plyne, že ústavní stížnost byla podána navrhovatelem jako osobou zjevně neoprávněnou, přičemž za této situace nelze postupovat jinak, nežli ji odmítnout ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) citovaného zákona [nadto napadené rozhodnutí bylo vydáno v řízení, v němž - jak patrno - nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, a tudíž i tento důvod sám o sobě by nutně vedl k jejímu odmítnutí (§ 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona)].
Vzhledem k uvedenému byla proto ústavní stížnost odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]; stalo se tak, aniž by byl stěžovatel (takto nadbytečně s důsledky spočívajícími v jeho dalším časově i finančně jej zatěžujícím marném úsilí) vyzýván k odstranění vady návrhu spočívající v absenci povinného právního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1 téhož zákona), když výsledek tohoto řízení by pro shora uvedenou formální vadu (zákonnou zábranu) nemohl býti odlišným.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2012
Pavel Holländer
soudce zpravodaj