Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 60/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.60.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal for missing formal requirements and failure to comply with mandatory lawyer representation rule.

Numero d'incarto I.ÚS 60/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaints filed by two engineers against lower court decisions regarding their expulsion from the Czech Republic. The applicants failed to correct formal deficiencies in their submissions and refused the mandatory requirement to be represented by a lawyer before the Constitutional Court. Consequently, the Court dismissed the complaints and the incidental request to revoke the statutory provision imposing this representation obligation.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43(1)(a): A constitutional complaint lacking formal and substantive requirements prescribed by law is inadmissible, and the incidental request to revoke the mandatory lawyer representation rule is also rejected.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint mandatory lawyer representation formal requirements inadmissible appeal Constitutional Court procedure

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. T. M. a Ing. M. M., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2011 sp. zn. 28 Cdo 2457/2011, proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. 7. 2010 č. j. 14 C 53/2008-654, proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 5. 11. 2010 č. j. 14 C 53/2008- 783 a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2010 č. j. 28 Co 678/2010-811, spojenou s návrhem na zrušení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, kterou Ústavní soud obdržel dne 6. 1. 2012, se stěžovatelé domáhali zrušení výše uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Předmětná stížnost však postrádala formální a obsahové náležitosti, kladené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, na ústavní stížnost. Ústavní soud proto stěžovatele podrobně o veškerých nutných náležitostech ústavní stížnosti poučil (včetně poučení o povinnosti účastníků řízení být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem) a vyzval je, aby ve stanovené lhůtě nedostatky svého návrhu odstranili.

Doporučený dopis ze dne 10. 1. 2012, obsahující uvedené poučení a výzvu, aby nedostatky návrhu odstranili ve lhůtě 20 dnů ode dne jeho doručení, převzal stěžovatel dle doručenky dne 11. 1. 2012 a stěžovatelka dne 14. 1. 2012. Reagovali přípisem ze dne 1. 2. 2012, ve kterém obsáhle polemizují s povinností být v řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem; takové zastoupení odmítají a závěrem tohoto podání navrhli, aby Ústavní soud zrušil ust. § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, které uvedenou povinnost stanoví.

Z uvedeného je zřejmé, že ani ve stanovené lhůtě, leč ani do dnešního dne vady návrhu odstraněny nebyly. Z podání ze dne 1. 2. 2012 sice vyplývá, že - podle názoru stěžovatelů - je jejich návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem úplný; to však na jeho zjištěných objektivních nedostatcích samozřejmě nemůže nic změnit. I člověk práva zcela neznalý, což stěžovatelé - jak vyplynulo z obsahu jejich podání - zřejmě nejsou, musí po přečtení podrobného a přehledného poučení přinejmenším pochopit, že účastník řízení před Ústavním soudem je povinen být zastoupen advokátem a právní názor stěžovatelů neumožňuje Ústavnímu soudu jejich návrh k meritornímu projednán přijmout.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je tím odmítnut i akcesorický návrh na zrušení shora citovaného zákonného ustanovení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 12. dubna 2012

Vojen Güttler

soudce zpravodaj