Constitutional complaint dismissed as untimely due to failure to file within 60 days of final judgment.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint as untimely, ruling that the statutory 60-day deadline had expired. The applicant claimed violations of her right to court and legal protection regarding property ownership disputes, arguing that lower courts failed to properly evaluate evidence and her medical excuse for absence. The court rejected these merits because the complaint was filed nearly a year after the final judgment, constituting an irreparable procedural bar.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint filed outside the statutory 60-day period following the final judgment is procedurally inadmissible and cannot be examined on its merits.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. Š., zastoupené JUDr. Davidem Sehnálkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Jakubská 1, proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 26. října 2010 sp. zn. 60 Co 240/2010 a rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. března 2008 sp. zn. 6 C 161/2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Z ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 7. února 2012, nebylo zřejmé, čeho se stěžovatelka domáhá. Po výzvě k odstranění vad podání, stěžovatelka navrhla zrušení výše citovaných rozsudků, jimiž bylo rozhodnuto o určení vlastnictví nemovitosti.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyslovila přesvědčení, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní a jinou právní ochranu zaručené ustanovením čl. 11, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Stěžovatelka tvrdila, že k pochybení obecných soudů došlo tím, že v řízení řádně neprovedly navržené důkazy klíčové pro správné hmotněprávní posouzení sporu, z nichž vyplynulo, že stěžovatelka v roce 1981 nabyla blíže označený pozemek, který řádně zaplatila a byl vypracován i geometrický plán. Skutečnost, že vklad vlastnického práva nebyl proveden národním výborem, nemůže jít k tíži stěžovatelky. Soudy neakceptovaly ani její návrh, že k nabytí vlastnického práva došlo na základě vydržení, což představuje samostatný právní důvod pro zápis do katastru nemovitostí. Rozhodnutí obecných soudů jsou nepřezkoumatelná, neboť postrádají řádné odůvodnění a nevyplývají z nich úvahy, kterými se soud řídil a nevypořádal se s důkazními návrhy stěžovatelky. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti dále uvádí, že obecný soud postupoval vůči ní s nepřiměřenou tvrdostí, když neakceptoval její omluvu z jednání ze zdravotních důvodů, kterou nemohla doložit lékařským potvrzením, tím ji odňal možnost bránit v řízení svoje práva, a proto navrhla, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") a dospěl k závěru, že tomu tak není, že ústavní stížnost je v dané věci opožděná.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); takovýmto rozhodnutím v posuzované věci je usnesení odvolacího soudu, a proto lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet dnem následujícím po doručení rozsudku soudu dne 10. prosince 2010 (§ 72 odst. 3 al. 1 zákona o Ústavním soudu) a skončila dnem 8. února 2011. Byla-li však ústavní stížnost podána dne 6. února 2012 (svěřením zásilky k poštovní přepravě), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná.
Jestliže tedy stěžovatelka ústavní stížnost podala ve lhůtě delší, než stanoví zákon, založila tímto pro její meritorní posouzení procesní překážku, kterou nelze překonat.
Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout soudcem zpravodajem jako návrh opožděný, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 12 dubna 2012
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj