Constitutional Court dismisses appeal claiming expert witnesses were biased without evidence of relationship.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a father challenging the disqualification of expert witnesses in a child custody case. He argued that the experts were biased based on information from the children's mother and cited constitutional provisions regarding impartiality. The court found the complaint clearly unfounded because no relationship or factual basis for bias existed between the experts, the mother, or the complainant's lawyer.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 14 odst. 1 a § 17 občanského soudního řádu; § 72 odst. 1 písm. a) a § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint regarding alleged bias in expert witnesses is dismissed as clearly unfounded if no relationship or factual circumstances exist to justify doubts about their impartiality.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 10. dubna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudců Pavla Holländera a Dagmar Lastovecké ve věci navrhovatele MUDr. L. H., zastoupeného JUDr. Libuší Svobodovou, advokátkou se sídlem Praha 7, Nad Štolou 18, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 19. ledna 2012 č. j. 30 P 32/2010-675 a ze dne 28. února 2012 č. j. 30 P 32/2010-725, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených usnesení, jimiž soud opakovaně nevyhověl jeho námitce podjatosti, vznesené proti znalkyním MUDr. R. a PhDr. F., pověřeným vypracováním znaleckého posudku v řízení ve věci péče o nezletilé děti M. H. a D. H. Uvedl, že svou námitku odůvodnil nejen svými pochybnostmi o nepodjatosti jmenovaných ale i poznatky přímo o jejich podjatosti, získané na základě skutečností, sdělených mu babičkou dětí ze strany matky a doložených jejím čestným prohlášením. Dále poukázal na obsah komentáře k občanskému soudnímu řádu a to k jeho ustanovení § 17, jakož i na obsah nálezu Ústavního soudu ve věci
sp. zn. I. ÚS 167/94
, jež se týká vyloučení soudce z projednávání věci, když "rozhodnutí o něm má být založeno nikoliv na prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti", což znamená, že otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela najisto. Pro uvedené se rozhodnutími soudu cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1, v čl. 37 odst. 3 a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí (kterými soud nevyloučil znalkyně z provedení znaleckých posudků) zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nutno konstatovat, že jak z obsahu odůvodnění předmětných rozhodnutí, tak i z obsahu ústavní stížnosti nelze dovodit, že mezi znalkyněmi, účastnicí a její zástupkyní existuje takový poměr, který by mohl vést k pochybnostem o nepodjatosti znalkyň - nebyl mezi nimi zjištěn např. rodinný poměr, poměr přátelský (či nepřátelský), který by byl důvodem o jejich nepodjatosti pochybovat (§ 14 odst. 1 a § 17 občanského soudního řádu).
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2012
Jiří Nykodým
předseda senátu Ústavního soudu