Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1148/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.1148.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses complaint due to failure to meet mandatory attorney representation requirements under the Constitutional Court Act.

Numero d'incarto IV.ÚS 1148/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the petitioner's constitutional complaint because the applicant failed to engage a mandatory attorney for representation. Although the petitioner had previously filed similar complaints without counsel and received repeated warnings about this procedural defect, they did not rectify the omission in this instance. The court ruled that the petitioner's knowledge of the requirement was established by prior proceedings, making a fresh warning unnecessary and the dismissal procedurally justified.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to engage a mandatory attorney, provided the applicant has previously been warned and the defect remains uncorrected.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory attorney representation constitutional complaint admissibility procedural defect waiver repeated warnings Constitutional Court Act

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podanou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti pana R. N., proti Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 a Obvodnímu soudu pro Prahu 1, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 27. 3. 2012 doručen přípis stěžovatele, jenž byl zaevidován jako nový návrh na zahájení řízení. Z provedeného lustra i sdělení stěžovatele je přitom zřejmé, že se jedná o přípis ke

sp. zn. IV. ÚS 1009/12

, o níž však bylo v mezidobí soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou rozhodnuto tak, že se věc odmítá. Z toho důvodu byl pak nově příchozí přípis k této věci zaevidován, co by nový podnět k zahájení řízení o ústavní stížnosti.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem o Ústavním soudu. Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však právně zastoupen advokátem není.

Stěžovatel se již několikrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími vadou spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorněn s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti; k odstranění vytýkaných vad však nedošlo (srov. kupř. řízení

sp. zn. II. ÚS 112/05

,

IV. ÚS 2940/10

). O tom, že je stěžovateli dobře známa povinnost právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, svědčí i skutečnost, že v případě ústavní stížnosti evidované pod

sp. zn. IV. ÚS 1722/08

právně zastoupen byl.

Ústavní soud tak nemá pochyby o tom, že stěžovateli je povinnost právního zastoupení dobře známa a stejně tak je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podanou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. dubna 2012

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj