Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1046/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.1046.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding inconsistent court rulings on litigation costs calculation. The court rejects the claim that the lower court violated the principle of legitimate expectations. The decision upholds the lower court's application of the correct regulation. The court finds no arbitrary discretion in the cost award. The ruling emphasizes legal certainty and proper statutory application. The complaint is deemed clearly unfounded by the Constitutional Court. The decision affirms the lower court's procedural correctness. The court rejects the argument about objective case difficulty. The ruling maintains that the cost calculation was justified. The decision concludes that constitutional rights were not violated.

Numero d'incarto I.ÚS 1046/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the company Turon, s. r. o., against a municipal court judgment. The applicant argued that the lower court incorrectly applied an outdated regulation regarding litigation costs, thereby violating his rights to legal certainty and fair trial. The court rejected this claim, finding that the lower court properly applied the current regulation and provided a reasoned justification for the reduced cost award based on the volume of similar cases. Consequently, the court determined the complaint was clearly unfounded and did not constitute a violation of constitutional rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint as clearly unfounded when the lower court's decision on litigation costs is based on the correct statutory regulation and is reasonably justified, without arbitrary discretion or violation of legitimate expectations.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal litigation costs regulation principle of legitimate expectations legal certainty violation arbitrary discretion finding lower court review fair trial rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 142 odst. 1 o. s. ř.
a nepřiznání nákladů řízení stěžovateli v plné jím požadované výši, odůvodněné množstvím obsahově stejných stěžovatelem podaných žalob (a v podstatě tak tedy i jejich neúčelností ve smyslu aplikovaného ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.), je soudem, byť stručně, zdůvodněno.
§ 151 odst. 2 o. s. ř.
1 a § 151 odst. 2 o. s. ř.).

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 3. dubna 2012 v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Františka Duchoně a Pavla Holländera o ústavní stížnosti společnosti Turon, s. r. o., se sídlem v Brně, Hlinky 64, zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří 57, proti rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. 72 C 898/2011 ze dne 17. ledna 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel svou ústavní stížností napadá výše označený rozsudek, jímž soud vyhověl jeho žalobě o zaplacení částky 1.022,- Kč s příslušenstvím (představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu), na náhradě nákladů řízení, na nichž bylo požadováno 8.880,- Kč, mu však přiznal pouze částku 5.280,- Kč. Tímto rozsudkem se cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 1 zákona č. 1/1993 Sb., v čl. 2 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V důvodech ústavní stížnosti uvádí, že nesouhlasí s výrokem o nákladech řízení, považuje jej za rozhodnutí nejen porušující jeho práva, ale i za značně nestandardní, neboť nevychází z vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění, nýbrž z vyhlášky č. 177/1996 Sb. Od 1. 1. 2001 soudy rozhodovaly pouze podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., přesto v předmětné věci soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž dle jeho přesvědčení nemůže být pro určení výše nákladů určující samotná "snadnost" sporu, když nelze objektivně zjistit, který případ je snadný a který ne. Dále vyslovil přesvědčení, že předmětným rozhodnutím byl zcela potlačen princip naplnění legitimního očekávání. Modifikace ustanovení ohledně nákladů řízení ze strany soudů "směrem k žalobcům" je podle něj jasně v rozporu s myšlenkou zásady spravedlivého procesu a rozdílným postupem soudů je narušena právní jistota, přičemž v uvedeném spatřuje porušení práv výše označených. Z těchto a dalších v ústavní stížnosti rozvedených důvodů navrhl zrušení napadeného rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

V posuzovaném případě Ústavní soud důvod pro svůj zásah neshledal. Obecný soud se danou věcí řádně zabýval, přičemž o nákladech řízení rozhodl v souladu se zákonnou úpravou (§ 142 odst. 1 a § 151 odst. 2 o. s. ř.). Jeho rozhodnutí nepokládá Ústavní soud za nepředvídatelné z důvodů, které již uvedl ve svých rozhodnutích vydaných ve srovnatelných věcech

sp. zn. IV. ÚS 3259/11

,

III. ÚS 3563/11

,

IV. ÚS 3490/11

a

IV. ÚS 2777/11

. Napadené rozhodnutí podle Ústavního soudu neobsahuje prvky libovůle, neboť aplikace vyhlášky č. 177/1996 Sb. a nepřiznání nákladů řízení stěžovateli v plné jím požadované výši, odůvodněné množstvím obsahově stejných stěžovatelem podaných žalob (a v podstatě tak tedy i jejich neúčelností ve smyslu aplikovaného ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.), je soudem, byť stručně, zdůvodněno. Závěr vedoucí k nepřiznání uplatněných nákladů řízení v plné výši považuje Ústavní soud za akceptovatelný a do ústavně zaručených práv stěžovatele nezasahující, přičemž zároveň odkazuje na své úvahy a závěry, týkající se rozhodování Ústavního soudu o nákladech řízení, zejména pak v bagatelních věcech, uvedené v již zmiňovaném rozhodnutí

sp. zn. IV. ÚS 2777/11

ze dne 27. prosince 2011.

Z uvedených důvodů byla stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2012

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu