Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 557/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.557.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint by unauthorized administrative body challenging its own administrative act.

Numero d'incarto I.ÚS 557/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by an authorized inspector against a court ruling that suspended the effect of his certification. The applicant argued for a fair trial violation, but the Court determined that administrative bodies lack active standing to challenge judicial decisions. Consequently, the complaint was dismissed as inadmissible because the applicant was not a rights holder capable of initiating such a review.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; § 69 s. ř. s.: Administrative bodies and authorized inspectors issuing public acts lack active standing to file constitutional complaints against judicial decisions, as they are not holders of fundamental rights in this context.

Parole chiave

Generato dall'IA
active standing constitutional complaint administrative body judicial review authorized inspector fundamental rights inadmissible

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
d) Ústavy ČR a podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, je zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.
§ 69 s. ř. s.
autorizovaným inspektorem) mu proto logicky svědčí legitimace pasivní (§ 69 s. ř. s.).
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu].
čl. 36 odst. 1 Listiny
čl. 37 odst. 3 Listiny
1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
Ústavní soud připomíná, že substanciálním znakem ústavní stížnosti dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR a podle ustanovení § 72 odst.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
IV. ÚS 3468/11
Constitutional Court dismisses architect's claim that administrative court violated fair trial rights by rejecting his appeal.
IV. ÚS 558/12
Constitutional Court dismisses architect's appeal for violating fair process rights regarding administrative court review limits.
9 As 99/2010-71
9 As 99/2010-71, který dovodil, že certifikát autorizovaného inspektora oznámený stavebnímu úřadu dle § 117 odst.
9 As 92/2011-186
9 As 92/2011-186, v němž tamní soud (krom dalšího) odkázal na rozsudek téhož soudu ze dne 25.
2 As 37/2011-81
2 As 37/2011-81; v tom druhý senát v návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4.
9 As 63/2010-111
9 As 63/2010-111, dospěl k závěru, že se v případě certifikátu autorizovaného inspektora jedná o veřejnoprávní správní akt.
1 As 92/2011-182
1 As 92/2011-182, ze dne 13.
1 As 113/2011-117
Pl. ÚS-st.-9/99
Constitutional Court holds administrative agency lacks standing to file constitutional complaint after losing administrative appeal.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. arch. M. T., zastoupeného JUDr. Pavlem Čapčuchem, advokátem se sídlem Orlí 18, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2011 č. j. 8 A 150/2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel napadl ústavní stížností ze dne 17. 2. 2012 (doručenou Ústavnímu soudu téhož dne) v záhlaví uvedené usnesení a domáhal se jeho zrušení s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Stěžovatel v doplnění ústavní stížnosti ze dne 7. 3. 2012 poukázal na to, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě proti certifikátu autorizovaného inspektora vydanému ve smyslu ustanovení § 117 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "SZ"), je nepřípustné; stejně je prý nepřípustný samotný přezkum certifikátu ve správním soudnictví dle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s."). V této souvislosti obsáhle vyvracel opačnou argumentaci obsaženou v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2010 sp. zn. 9 As 63/2010. (Poznámka: Ústavní soud na tomto místě předznamenává, že další relevantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, včetně rozsudků vydaných v nyní posuzované věci stěžovatel, nezmínil.)

Městský soud v Praze napadeným usnesením ze dne 15. 11. 2011 č. j. 8 A 150/2010 přiznal odkladný účinek žalobě, kterou se žalobce Praha West Investment k.s. domáhal zrušení certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem, tj. stěžovatelem, dne 23. 3. 2010 pod č. j. 711007.

Ústavní soud v prvé řadě uvádí, že v prakticky totožných věcech stejného stěžovatele (srov.

sp. zn. IV. ÚS 3468/11

a

sp. zn. IV. ÚS 558/12

) jeho ústavní stížnosti odmítl jako návrhy podané osobou zjevně neoprávněnou.

Ústavní soud v této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2011 č. j. 9 As 99/2010-71, který dovodil, že certifikát autorizovaného inspektora oznámený stavebnímu úřadu dle § 117 odst. 1 SZ je nutno považovat za správní akt zakládající veřejná subjektivní práva. Tu je namístě poznamenat (srov. i usnesení pod

sp. zn. IV. ÚS 558/12

), že obsah předmětného (precizně odůvodněného) rozhodnutí je stěžovateli znám, proto na jeho odůvodnění pro stručnost odkazuje. Totéž se týká rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2011 č. j. 9 As 92/2011-186, v němž tamní soud (krom dalšího) odkázal na rozsudek téhož soudu ze dne 25. 5. 2011 č. j. 2 As 37/2011-81; v tom druhý senát v návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2010 č. j. 9 As 63/2010-111, dospěl k závěru, že se v případě certifikátu autorizovaného inspektora jedná o veřejnoprávní správní akt. Uvedl, že nelze dospět k jinému závěru, než že tento veřejnoprávní správní akt spadá do definičního vymezení obsaženého v ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s., tedy pod legislativní zkratku "rozhodnutí" zde zakotvenou, neboť se nepochybně jedná o úkon, jímž se (za podmínky oznámení stavebnímu úřadu) zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce. Ústavní soud navíc zdůrazňuje, že rozhodnutí zastávající tentýž právní náhled nejsou v rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu osamocena (srov. dále např. rozsudky ze dne 24. 8. 2011 č. j. 1 As 92/2011-182, ze dne 13. 10. 2011 č. j. 1 As 113/2011-117).

Ústavní soud dále poukazuje na své stanovisko pod sp. zn. Pl. ÚS-st.-9/99 (In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 16. Vydání 1. Praha, C. H. Beck 2000, s. 372), na něž lze pro obecnou dostupnost v podrobnostech odkázat. Tam plénum Ústavního soudu zformulovalo závěr, že správní orgán, jehož rozhodnutí bylo úspěšně napadeno správní žalobou, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí správního soudu; z povahy věci plyne, že není rozhodné, zda je podáním k Ústavnímu soudu napadeno rozhodnutí soudu ve věci samé, či jiné.

Ústavní soud připomíná, že substanciálním znakem ústavní stížnosti dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR a podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, je zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti je proto ten subjekt (fyzická a právnická osoba), jenž disponuje způsobilostí být nositelem základních práv a svobod. Jinak řečeno, aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti není tedy správní orgán rozhodující o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy, případně takový subjekt, který je ze zákona oprávněn jako autorizovaný inspektor vydat veřejnosprávní akt (certifikát), jímž se - za podmínky oznámení stavebnímu úřadu - zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Poznámka: O autorizovaném inspektoru lze za těchto podmínek - ostatně ve shodě s Nejvyšším správním soudem - hovořit jako o subjektu, který je v postavení orgánu veřejné moci/správy sui generis. V řízení o správní žalobě proti certifikátu vydaného stěžovatelem (tj. autorizovaným inspektorem) mu proto logicky svědčí legitimace pasivní (§ 69 s. ř. s.).

Za tohoto stavu dospěl Ústavní soud k závěru, že v případě stěžovatelem podané ústavní stížnosti se jedná o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu].

K žádosti navrhovatele, aby Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti přednostně, Ústavní soud uvádí, že o ústavní stížnosti rozhodl relativně rychle, bez zbytečného odkladu a nebylo tedy třeba daný návrh formalizovat; to platí zvláště za situace, kdy je ústavní stížnost Ústavní soudem odmítána pro zjevnou neoprávněnost stěžovatele podle výše citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2012

Vojen Güttler

soudce zpravodaj