Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 514/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.514.12.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for failure to correct formal defects and lack of legal representation.

Numero d'incarto II.ÚS 514/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint because it failed to correct formal defects within the statutory deadline. The applicant argued that the Regional Court violated fair trial rights by holding a closed session without notifying them, yet the Court noted the complaint lacked required legal representation and proper drafting. Consequently, the Court rejected the petition under § 43(1)(a) of the Constitutional Court Act for being procedurally flawed.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu: A constitutional complaint is inadmissible if it contains formal defects that are not corrected within the prescribed time limit, particularly when the applicant fails to engage a lawyer as required by law.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint formal defects legal representation procedural admissibility fair trial rights closed session treaty on fundamental rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 83 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
2011 a podle § 83 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, znovu rozhodnuto tak, že odsouzený M.
§ 149 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
čl. 36 Listiny základních práv a svobod
Stěžovatel tvrdil, že postupem jmenovaného soudu bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele M. H., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 8 To 16/2012 ze dne 16. 1. 2012, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 2. 2012, se stěžovatel domáhal odložení vykonatelnosti a následného zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 8 To 16/2012 ze dne 16. 1. 2012, jímž bylo na podkladě stížnosti státního zástupce zrušeno usnesení Okresního soudu v Tachově č. j. 8 T 103/2009-218 ze dne 12. 12. 2011 a podle § 83 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, znovu rozhodnuto tak, že odsouzený M. H. (stěžovatel) vykoná původně podmíněně odložený trest odnětí svobody ve výměře deseti měsíců, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Tachově č. j. 8 T 103/2009-188 ze dne 10. 7. 2009. Pro výkon tohoto trestu byl stěžovatel zařazen do věznice s dozorem.

Stěžovatel tvrdil, že postupem jmenovaného soudu bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Krajský soud v Plzni rozhodoval v neveřejném jednání, o němž stěžovatel nebyl vyrozuměn a neměl tak možnost vyjádřit se k podané stížnosti státního zástupce, v konečném důsledku mu tím soud znemožnil se proti omezení jeho osobní svobody bránit. Podle stěžovatele bylo na místě, aby stížnostní soud, pokud měl v úmyslu věc posoudit odlišně od Okresního soudu v Tachově, zvolil postup dle § 149 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a věc vrátil k novému rozhodnutí nalézacímu soudu. Další výtky stěžovatel směřoval do způsobu provádění a hodnocení důkazů ze strany Krajského soudu v Plzni.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel přípisem ze dne 20. 2. 2012 vyzván k odstranění jejích vad ve lhůtě 30 dnů. Tato výzva mimo jiné obsahovala informaci, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a upozornění, že pokud vytčené vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh odmítnut.

Výzvu stěžovatel obdržel oproti podpisu dne 21. 2. 2012, avšak vytčené vady podání ve lhůtě k tomu stanovené, která marně uplynula již dne 22. 3. 2012, neodstranil a nesdělil ani, že by podnikl kroky nutné k jejich odstranění, o nichž byl výzvou informován. Neučinil tak ani později, tj. do dne vydání tohoto rozhodnutí.

Ústavnímu soudu s ohledem na výše uvedené proto nezbylo, než návrh jako vadný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. března 2012

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj