Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 702/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.702.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding civil court's low litigation cost award in minor case.

Numero d'incarto IV.ÚS 702/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling awarding only 300 CZK in litigation costs. The plaintiff argued that the low award caused injustice after she successfully claimed travel fare penalties from a passenger who lacked a valid ticket. The court dismissed the complaint because it is not the Constitutional Court's role to re-evaluate factual findings or cost calculations in ordinary civil proceedings.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu; Ústava ČR: The Constitutional Court does not act as a higher instance for general courts and will not review factual findings or specific applications of non-constitutional laws in ordinary civil cases, especially in minor disputes.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court jurisdiction litigation costs award bagatelní věc ordinary civil proceedings constitutional complaint dismissal judicial independence legal aid expenses

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem porušení jejího ústavně zaručeného práva dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dle čl.
čl. 90 Ústavy České republiky
1 Listiny základních práv a svobod a dle čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhala zrušení v záhlaví uvedeného výroku rozhodnutí.
čl. 83 Ústavy
Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy).
čl. 81 Ústavy
čl. 82 Ústavy
81 a čl. 82 Ústavy) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení namítaných základních práv stěžovatelky zaručených ústavním pořádkem České republiky.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., se sídlem v Mariánských Lázních, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, směřující proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 123 EC 210/2010-33 ze dne 10. ledna 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem porušení jejího ústavně zaručeného práva dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dle čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhala zrušení v záhlaví uvedeného výroku rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Ostravě rozsudkem č. j. 123 EC 210/2010-33 ze dne 10. ledna 2012 uložil žalovanému J. M. (dále jen "žalovaný") zaplatit stěžovatelce částku ve výši 1.008,- Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300,- Kč (výrok II.). Stěžovatelka se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem Dopravního podniku Ostrava a. s., přičemž při kontrole jeho oprávněným zaměstnancem se neprokázal platným jízdním dokladem. Na základě této skutečnosti žalovaný podepsal Dohodu s cestujícím, kterou se zavázal zaplatit jízdné ve výši 8,- Kč a přirážku ve výši 1.000,- Kč do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného dokladu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností Dopravní podnik Ostrava a. s. a společností Freedom Investment s. r. o a smlouvy uzavřené mezi společností Freedom Investment s. r. o. a stěžovatelkou došlo k postoupení pohledávky, v důsledku čehož se stěžovatelka stala řádným věřitelem z pohledávky za žalovaným.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména namítala, že soud jí měl přiznat mimo částky 300,- Kč, představující náklady na zaplacený soudní poplatek, i náklady řízení vynaložené na právní pomoc v zájmu zajištění odborné péče při hájení jejích práv. Podle názoru stěžovatelky Okresní soud v Ostravě svým rozhodnutím přivodil stěžovatelce zjevnou nespravedlnost.

Ústavní soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že Okresní soud v Ostravě se otázkou náhrady nákladů řízení velmi podrobně zabýval a jeho vydané rozhodnutí je pak logickým, přezkoumatelným a ústavně konformním způsobem odůvodněno, a to zcela v souladu s judikaturou Ústavního soudu dostupnou na internetových stránkách http://nalus.usoud. cz (srov. např. usnesení ve věci stěžovatelky vydaná dne 25. ledna 2012

sp. zn. I. ÚS 44/12

, dne 18. dubna 2011

sp. zn. I. ÚS 1047/11

a další).

Již ve své dřívější rozhodovací praxi dal Ústavní soud najevo, že v případech tzv. bagatelních věcí je ústavní stížnost v podstatě vyloučena s výjimkou zcela extrémních pochybení obecného soudu přivozujících zřetelný zásah do základních práv stěžovatelů. Zde je rovněž nutno opakovaně připomenout, že při posuzování problematiky náhrady nákladů řízení postupuje Ústavní soud velmi zdrženlivě a výrok o náhradě nákladů řízení ruší pouze výjimečně. V posuzované věci Ústavní soud kvalifikované pochybení, jež by s ohledem na výše uvedené bylo způsobilé zapříčinit porušení práv stěžovatelky, neshledal.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci okresním soudem jsou výrazem jeho nezávislého rozhodování (čl. 81 a čl. 82 Ústavy) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení namítaných základních práv stěžovatelky zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 26. března 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu