Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 924/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.924.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court costs calculation as inadmissible and unfounded.

Numero d'incarto IV.ÚS 924/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the company Turon s. r. o. against a lower court's decision on litigation costs. The complainant argued that the court's calculation violated principles of predictability and legitimate expectation by using an outdated regulation instead of a newer one. The court ruled the complaint inadmissible for challenging the merits of the case and unfounded for the costs issue, finding no violation of fundamental rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints challenging the substantive outcome of a general court case or the calculation of litigation costs are inadmissible or unfounded if no qualified error violating fundamental rights is established.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility litigation costs calculation legitimate expectation principle predictability of law Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
Art. 2 para. 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Art. 36 para. 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Art. 37 para. 2 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Art. 1 of the Constitution of the Czech Republic
Městský soud opřel své rozhodnutí o nákladech řízení o ustanovení § 142 odst.
Art. 6 of the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms
§ 43 para. 1 letter e) of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 2 letter a) of the Act on the Constitutional Court
§ 142 para. 1 of the Code of Civil Procedure

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Turon s. r. o., se sídlem Brno, Hlinky 133/64, zastoupené JUDr. Milanem Zábržem, advokátem na adrese Brno, Veveří 57, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. února 2012 č. j. 72 C 867/2011-14, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 12. března 2012, se stěžovatelka domáhala podle ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozhodnutím byla porušena její ústavně zaručená základní práva daná čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a to porušením ustanovení čl. 2 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny a taktéž čl. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti sice navrhla zrušit celý napadený rozsudek, přestože soud žalobě stěžovatelky o zaplacení 1 022,- Kč s příslušenstvím vyhověl, obsahem ústavní stížnosti však byl nesouhlas s výrokem II. napadeného rozsudku, kterým soud určil stěžovatelce náhradu nákladů řízení vůči žalovanému ve výši 4 980,- Kč, namísto uplatněné částky 8 520,- Kč. Stěžovatelka má za to, že postupem obecného soudu byl porušen základní princip demokratické společnosti vyjádřený v čl. 2 odst. 1 Listiny, tedy princip předvídatelnosti soudního rozhodování, jakož i potlačen princip naplnění legitimního očekávání. K tomu mělo dojít tím, že městský soud ohledně výše nákladů řízení nevycházel z vyhlášky č. 484/2000 Sb., nýbrž z vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Ústavní soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je z části nepřípustná a z části zjevně neopodstatněná.

Městský soud opřel své rozhodnutí o nákladech řízení o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. a stěžovatelce uplatňované náklady nepřiznal s ohledem na množství jím podaných obsahově stejných žalob. Tímto rozhodnutím se soud nijak neodchýlil od judikatury Ústavního soudu (srov. kupř. usnesení ze dne 10. února 2011

sp. zn. III. ÚS 218/11

či usnesení ze dne 8. března 2012

sp. zn. III. ÚS 611/12

dostupná na http://nalus.usoud.cz).

Z obsahu ústavní stížnosti je pak patrno, že ústavní stížnost je vedena polemikou stěžovatelky s důvody, pro které jí nebyla přiznána náhrada nákladů řízení v uplatňované výši. Takto pojatá ústavní stížnost zůstává zcela v rovině podústavního práva a staví Ústavní soud do pozice další instance v systému všeobecného soudnictví. Ústavní soud v minulosti mnohokrát zdůraznil, že není vrcholem soustavy obecných soudů a že zásadně není oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti (srov. čl. 81, čl. 90 Ústavy). Pokud obecné soudy postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny, nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností (čl. 83 Ústavy). Kvalifikované pochybení, které by bylo způsobilé zasáhnout do některého z tvrzených ústavně zaručených základních práv stěžovatelky, Ústavním soudem zjištěno nebylo.

Ústavní soud již v minulosti opakovaně konstatoval, že mezi základní principy právního státu patří neoddělitelně zásada právní jistoty. Její nezbytnou součástí je jak předvídatelnost práva, tak i legitimní předvídatelnost postupu orgánů veřejné moci v souladu s právem a zákonem stanovenými požadavky, jež vylučuje prostor pro případnou svévoli (srov. nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn. II. ÚS 329/04

in Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu - svazek 36, nález č. 39, strana. 427 a násl.). V tomto ohledu nelze napadenému rozhodnutí s ohledem na ústavně garantovaná práva stěžovatelky cokoli vytknout. V postupu městského soudu není možné dovodit prvky libovůle ani porušení práva na legitimní očekávání.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci městským soudem jsou výrazem jeho nezávislého rozhodování (čl. 81 a čl. 82 Ústavy) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení tvrzených základních práv stěžovatelky zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v části směřující proti výroku ve věci samé odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou a v části směřující proti výroku o nákladech řízení pak podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 26. března 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu