Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 822/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.822.12.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to failure to exhaust administrative remedies first.

Numero d'incarto I.ÚS 822/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint as inadmissible because the petitioner failed to exhaust all available administrative remedies. The petitioner challenged administrative penalties and a rejected appeal directly to the Constitutional Court, bypassing required administrative and judicial review steps. The court ruled that constitutional complaints are subsidiary and only permissible after exhausting all statutory procedural means for legal protection.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are subsidiary and inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity of constitutional complaint administrative remedies procedural prerequisites inadmissible complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
2 zákona o Ústavním soudu - nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost posoudit jako nepřípustnou a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ji podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. E., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Vaňátkem, advokátem se sídlem Stankovského 144, 250 88 Čelákovice, proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, odbor dopravy, ze dne 9. 1. 2012 č. j. OD 1430/11-3/67.1/11304/St a proti rozhodnutí Městského úřadu Nový Bor, správní odbor, ze dne 31. 10. 2011 č. j. SO2-1273/2011-720/Ča, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 7. 3. 2012, se stěžovatel domáhala zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, ze dne 9. 1. 2012 č. j. OD 1430/11-3/67.1/11304/St a rozhodnutí Městského úřadu Nový Bor, správního odboru, ze dne 31. 10. 2011, č. j. SO2-1273/2011-720/Ča, a to pro porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces dle čl. 36 Ústavy (Poznámka: správně čl. 36 Listiny základních práv a svobod; dále jen "Listina") a čl. 6 Listiny [Poznámka: zřejmě čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva")]. Jednalo se o rozhodnutí městského úřadu o uložení pokuty za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a o rozhodnutí krajského úřadu o zamítnutí (opožděného) odvolání.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální (procesní) předpoklady a podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, umožňující následné posouzení její věcné opodstatněnosti.

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem.

Podle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle ust. § 75 odst. 1 věty před středníkem zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jako prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je tedy její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, jestliže navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Protože stěžovatel podal ústavní stížnost přímo proti výše citovaným rozhodnutím orgánů veřejné správy a opominul vyčerpání všech procesních prostředků (tj. v souzené věci správní žaloby a případně kasační stížnosti), které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, je ústavní stížnost za dané procesní situace nepřípustná.

Za tohoto stavu - a se zřetelem na skutečnost, že nebyly zjištěny podmínky pro postup podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu - nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost posoudit jako nepřípustnou a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ji podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. března 2012

Vojen Güttler

soudce zpravodaj