Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 821/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.821.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding property rights due to lack of jurisdiction and procedural error.

Numero d'incarto IV.ÚS 821/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against lower court decisions. The applicant argued that the courts erred in applying the rule of res judicata, thereby violating his property rights under the Charter of Fundamental Rights and the ECHR. The court rejected this claim, stating that it lacks jurisdiction to review factual findings or general legal interpretations made by ordinary courts.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 of the Act on the Constitutional Court; The Constitutional Court's function is limited to protecting constitutional order and it does not act as a higher instance for ordinary courts to review factual findings or general legal interpretations.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court jurisdiction res judicata principle property rights protection ordinary court review procedural error claim

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 of the Act on the Constitutional Court
Article 11 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 1 of Protocol No. 1 to the ECHR
Soud prvního stupně řízení zastavil z důvodu existence překážky věci pravomocně rozhodnuté, jejíž nedostatek nelze odstranit (§ 104 odst.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele A. C., zastoupeného JUDr. Václavem Peňázem, advokátem se sídlem na adrese Brno, Pekařská 13, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. ledna 2012 č. j. 22 Cdo 4411/2009-58, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. května 2009 č. j. 13 Co 76/2009-38 a usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 7. listopadu 2008 č. j. 6 C 355/2007-26, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 5. prosince 2008 č. j. 6 C 355/2007-28, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 7. března 2012, stěžovatel podle ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho základního práva vlastnit majetek zaručeného čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 a 2 Protokolu čl. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že se žalobou domáhal určení vlastnického práva k pozemku ve zjednodušené evidenci p. č. 1938 - původ grafický příděl, role v k. ú. Modřice. Soud prvního stupně řízení zastavil z důvodu existence překážky věci pravomocně rozhodnuté, jejíž nedostatek nelze odstranit (§ 104 odst. 1 věta první a § 159a odst. 1, 4 a 5 o. s. ř.). Na základě odvolání podaného stěžovatelem odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Nejvyšší soud pak stěžovatelem podané dovolání jako nedůvodné zamítl.

Stěžovatel má za to, že napadenými rozhodnutími byl zbaven svého vlastnického práva k dotčenému pozemku, neboť dle jeho názoru, negativní procesní podmínka - překážka věci pravomocně rozsouzené není v jeho případě dána.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu Ústavou České republiky (dále jen "Ústava") a konstatuje, že argumenty, které stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, nevedou k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů.

Ústavní soud žádné kvalifikované pochybení, jež by bylo způsobilé zapříčinit porušení tvrzených práv stěžovatele neshledal. Z obsahu odůvodnění napadených rozhodnutí vyplývá, že ve věci rozhodující soudy se celou věcí řádně zabývaly a vydaná rozhodnutí jsou pak logickým a přezkoumatelným způsobem odůvodněna. Z námitek uvedených v ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatel pouze polemizuje se závěry, které vyvodily ve věci rozhodující soudy a ze strany Ústavního soudu se domáhá přehodnocení způsobem, který by měl nasvědčit opodstatněnosti jeho právního názoru. V aplikaci a výkladu aplikovaných procesně právních předpisů přitom neshledal Ústavní soud žádný náznak svévole, takže ani z tohoto pohledu není možno ústavní stížnost shledat důvodnou. Proto lze bez dalšího odkázat na podrobná odůvodnění napadených rozhodnutí.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci rozhodujícími soudy jsou výrazem jejich nezávislého rozhodování (čl. 81 a čl. 82 Ústavy) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení tvrzeného základního práva stěžovatele zaručeného ústavním pořádkem České republiky.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 19. března 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu